vznik písma: 3500 – 3000 PNL; úrodný půlměsíc – Egypt, Mezopotámie, Indie – orientální despocie;
mýty, báje o vzniku světa; používáno písmo hieroglyfy
Mytologie – souhrn mýtů a bájí; Hymnus – oslava bohů; Hymna – oslava národa;
Texty pyramid – představy o posmrtném životě, zaříkávání; Knihy mrtvých – na stěnách pyramid, na papyru
válečné úspěchy, vědecké poznatky;
světské texty psány hieratickým a démotickým písmem
dle autentické povídky
3000 – 2000 PNL; klínové písmo;
Ur (město) zničen v roce 2016 PNL;
polobůh, hledání květiny nesmrtelnosti; fyzickou nesmrtelnost nezíská, ale si uvědomí, že se stane hrdinskými činy nesmrtelný duševně; setkání s bohem Utanapištim;
= texty vědění; upanišady – podmnožina véd (filozofický charakter)
vyprávění o Bharáthovcích, rody Kuru a Pándů; největší básnický epos dějin lidské existence; jazyk – sanskrt; 15 knih;
Bhagavadgíta – část – rozhovor Ardžumy a vozataje – bůh Kršna (oba Pánduovci) -> jádro hinduismu
3. a 2. stol PNL; svatá kniha hinduismu; jazyk sanskrt; hl. postavy: princ Ráma a manželka Síta
4. stol. PNL; odborná literatura – příručka létání, viman – nebeské plavidlo
240 PNL; jazyk Pali; jádro buddhismu z části Dhammapada;
největší světový básník dějin lidstva; těžké životní osudy, spřízněn s císařem
(slovo z řečtiny = kniha); komplex textů vznikajících 1000 PNL – 130 NL;
Starý zákon – židovská část – Judaismus; vznik v Izraeli; hlavní jazyky hebrejština a aramejština; 39 knih; 3 části: Tóra, Knihy prorocké, Svaté spisy;
= Pentateuch = Pět knih Mojžíšových; oddíly Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium;
„Na počátku bylo slovo“, Adam a Eva; bratrovražda – Kain zavraždil Ábela;
Noemova archa pro záchranu lidstva, zachytí se na vrcholku Ararat; při stavbě Babylónské věže vznik lidských jazyků;
Abrahám odvádí lidi z Palestiny do Kanaán – země zaslíbené; obětováním syna Izáka prokáže bohu náklonnost; syn Izáka Jákob – od boha jméno Izrael; syn Josef – prodán do egyptského otroctví; získá důvěru faraóna, jeho 11 bratrů a další židé mohou přijít do Egypta, časem se ale všichni stanou otroky
osud Mojžíše – po příkazu faraóna utopit novorozené židy vypuštěn na řeku a zachycen faraónovou dcerou; dostane od boha pokyn vyvést židy z Egypta; devět božích ran egyptských; při odchodu rituální zabití berana – konec kultu berana; přes dno Rudého moře na Sinaj; Mojžíš vystupuje na vrchol hory Horeb, -> desatero božích přikázání; desatero uloženo v Arše úmluvy; židé na Sinaji 40 let -> Svátek stánků a Den smíření (Jom-Kippur); Mojžíš umírá na vrcholku hory Nebo;
Jozue – přivádí židy do Palestiny (1250 – 1200 PNL); konflikt s Izraelskými židy;
války proti Filištínům; příběh Samsona;
Saul (1050 – 1010 PNL) – první historicky doložená osobnost - král Izraele;
David (1010 – 970 PNL) – syn Saulův; porazí Goliáše; píše žalmy – chvalozpěvy;
Šalamoun (970 – 930 PNL) – syn Davidův; rád soudí, mudrosloví;
Jeremiáš – po úpadku Izraele a židů tento prorok píše žalm;
megalitické stavby – pevnost Mykény; 2000 PNL; báje, pověsti – ÚLS; 2 typy mykénských písem: B – rozluštěno, A – ne;
povídky: Pelops, O zlatém rounu, Iáson a Médea, Hérakles, Perseus, Daidalos a Ikaros, Oidipus a Antigona, Trojská válka, Orestes, Odysseovy cesty, Prométheus, Potopa, Orfeus, Sysifos;
hrdinové: král Oidipus, Niobe, Antigona, Hérakles, Perseus, Iáson, Théseus;
vpád Dórů 1200 PNL -> asimilace; od Féničanů přebráno hláskové písmo – přidají k němu samohlásky – alfa, beta, …
bezmála 30 000 veršů; typ verše – hexametr (obdoba časomíry); Homér možná slepý muž; antropomorfizace bohů
vývoj světa od stvoření bohy; šťastný život = práce a skromnost;
rozvíjí se v 700 - 500 PNL; psána za účelem hudebního doprovodu: Lyra – hudební nástroj; Monodika – přednáší ji jen sólista; Chór – množství lidí (chórika)
oslavuje radosti života (ženy, víno, zpěv)
oslavuje víno, chvalořečník své kolegyně – Sapfó
první básnířka dějin lidstva; utekla na ostrov Lesbos, obklopuje se ženami, vztahy k nim vyjadřuje v intimních verších;
vrchol civilizace; stále poezie + rozvoj dramatu, prózy;
lyrický básník; kalakagathia – člověk krásný tělesně i duševně;
správná řeč jako umělecké dílo; hodnotí se skladba projevu, argumentace, způsob přednesu;
zakladatel řečnické školy; chvalořeč Atén:
demokrat; Filipika – hovoří proti Filipu Makedonskému r. 340 PNL;
otrok z Frýgie; první tvůrce bajek;
Řecko pod nadvládou Alexandra Velikého; sjednocující jazyk – řečtina; založena Alexandrie, Músaión;
Řekové bez předchůdců; theatron, skéna, orchestra, chóros;
počátky 1500 PNL na Krétě; Daidalos, Mínos (+ Minotaurus); palác Knóssos – rituální akrobacie;
chrám Eleuzína – obřady uctívání bohyně úrody Deméthéry;
slavnosti boha úrody Dionýsa; Dithyramby – průvody v městečkách; ve velkých městech – kult boha Apollóna;
kozlí písně – tragoidiá a komoidiá;
dithyramby se dostávají do větších měst; vytyčeno prostředí – Amfiteátr;
teorie sólisty – protagonista – a chóru; počátky jevištního dialogu;
tragedie zásadně ve verších; 5 částí: expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa; námět – báje a mýty mykénského období;
Atéňan; kritický k demokratickému zřízení; hry z mýtického období Řecka; zavedl deuterogonistu – druhého sólistu
3 části: Agamemnón – vrací se z Tróje, je zavražděn svou manželkou a jejím milencem;
Obětující ženy – Orestéz (syn Agamemnóna) provede mstu – zavraždí matku a milence;
Usmíření Erinye – Erinye – bohyně šílenství – děsivé přízraky
aktivní aténský občan; 24 cen na Dionýsiích; vnitřní vývoj, psychologizace postav; zavedl tritagonistu, oslabil význam chóru; je fatalistou (osud člověka předem dán, u něj – vůle bohů);
problémy a viny člověka způsobené jím nevědomky;
dcera Oidipa; zásadní situace života a smrti, právo na vraždu;
sestra Oidipa;
dobově neoblíbený exot až idiot, nepochopen; první humanista; hlavní postavy jsou ženy (hrány muži v maskách)
násilné řešení závěru (katastrofa) – Deus Ex Machina – bůh přinesen strojem;
životní osud Médey, manželky Iásona; plavba lodí Argo (Argonauti) na Kolchidu za zlatým rounem;
humorné hry dvojího typu: situační a kriticky parodizující; aktivnější chór, více sólistů; většinou bez nadčasové platnosti;
klasik řecké komedie; Atéňan; reakce žen na Aténské války – sexuální stávka:
obecné myšlenky o divadle platné dodnes; teorie katarze – očištění, divadlo jako výchovný prostředek, psych. a fyzického uvolnění;
amfiteátr – budova divadla, jeviště – orchestra; nejstarší dochovaný amfiteátr: Epidanros; krytá divadla: Ódaión;
demokrat; otec dějepisu; snažil se o čtivost děj při zachování vysoké úrovně; psal i o Perských válkách;
devítisvazkové dějiny; hlavní myšlenka – konflikt egejského světa s okolím;
Aténský historik; demokrat; píše dějiny Peloponéské války objektivním pohledem, v osmi knihách;
Atéňan, odpůrce demokracie; odjede do Persie, poté svůj návrat zpět do Řecka za špatných podmínek popisuje v díle:
Panteon (soubor božstev) přebrán z Řecka; literatura nejprve překládána, pak napodobována, v poslední fázi autentická se silným řeckým vlivem;
Řek v římském otroctví; překládá z řečtiny do latiny; překládá Homéra, obdivován
první autentický autor, dramatik; jeho princip divadla – nová komedie –> v 17. stol. commedia dell‘ arte
později převzal Moliére -> Lakomec
oblíbený dramatik;
vychovatel císaře
řečník v senátu; každou řeč převede na téma zničení Kartága;
vážený římský senátor; dokonalý řečník, vzor všech ostatních;
dovádí je až do své současnosti;
první římští císařové; navazuje na dílo Tita Livia; nejobjektivnější;
hlavní postava Sienkiewiczovy knihy Quo Vadis;
filozofická báseň, poučující o životě a jeho souvislostech a o tom, že každý jev má svůj smysl a že nic není náhoda;
intimní verše dívce; sonda do nitra rozervaného římského mladíka
zažívá přerod republiky v císařství; zanícený republikán, ve stáří stoupenec císařství;
význačné: Ódy – oslavné básně žen, císaře, Říma; stoické klidné texty; vytyčuje pojem zlatá střední cesta
text na rozloučenou, jeho vlastní pomník; věří v to, co dokázal;
zažívá přerod republiky v císařství, oslavuje tento přerod; z vůle císaře propagovaným -povinným- básníkem;
oslava a idealizace lidské práce – zvyšuje morálku lidu;
obdoba Odyssey; historie vzniku Říma – hrdina Aeneas a jeho potomci zakládající Řím; hrdinský epos;
obdivovatel císařství; nadaný básník, ale vyhnán císařem pro údajné kažení morálky; pobývá v Tomoi;
milostná poezie, rady básníka, jak upoutat zájem druhého pohlaví;
mytologie; zpracování řeckých a římských bájí; Daidalos a Ikaros; Pygmalion; veleben G. J. Caesarem;
žalozpěvy z jeho odloučení v Tomoi; emotivní verše;
oba mají kritický pohled na dobu, v básních kritizují satirou – nepřímo – Epigramy;
císař, filozof na trůně; pacifista;
základní text křesťanské víry v Evropě; zpráva o životě, zázracích, umučení, zmrtvýchvstání a nanebevzetí Ježíše Krista;
neuznáván židy; křesťanům doplnil teorii vzniku světa Starý zákon;
evangelia sv. Marka (65 NL), Matouše, Lukáše (o narození Ježíše) a Jana (90-100 NL); o zázracích a smrti Ježíše Krista
autorem je sv. Lukáš; apoštolé – zvěstovatelé o Ježíšovi; zaměřeno na sv. Petra a sv. Pavla – zahynou v Římě roku 67 NL
autorem je sv. Pavel; je to 14 epištol – forma filozofických dopisů, rad, napomáhajících šíření kultu Ježíše Krista
apokalypsa; děsivé vize konce světa; nevzdělané chudé lidi má vystrašit a přimět je k přijetí víry
Ambrož, Jeroným a Augustin
překlad Starého a Nového zákona do latiny; dodnes výchozí text pro církev; na koncilu v Hypó 393 NL uznán závazným;
dějiny světa podané z pozice křesťana;
životopisy svatých, legendy a duchovní písně; náboženská dramata o Ježíši Kristovi = dramatizace evangelií;
klášterní kultura (opevněná místa s hradbami); od r. 800 posun – klášterní školy – vychovávají i státní úředníky;
veršovaná tvorba z Franci (Provensálsko); dvornost, galantnost, kultivovanost, elegance;
4 klasické ctnosti rytíře: věrnost, zbožnost, galantnost, šlechetnost; rytířské eposy – dobrodružný děj, tragický závěr se smrtí jako cestou ke slávě; často historicky nevěrohodné
nejoblíbenější skladba Evropy; každá země má svou verzi; autor – Qualtar Castellion;
oslavuje smrt před útěkem; základ dalších francouzských rytířských eposů; Rolland – padl v bitvě u Rancesvalles;
Keltské motivy, milostný příběh; později v pohádkách;
obdoba Písně o Rollandovi; Cid – historicky dolož. osobnost (Rodrigo Díaz) v dobách bojů muslimů a křesťanů;
Cyklus svatého grálu – vztah k ukřižování Ježíše Krista – miska s Ježíšovou krví;
trpasličí rod vlastnící velký poklad; Siegfried – hrdina zavražděný svými příbuznými; manželka Kriemhilda – řeší dilema práva na pomstu;
provensálská kultura = occitánská kultura; princip – hra, typická dvorská milostná poezie; rytíř jakožto pěvec zpívající a přednášející o lásce své hradní paní; žakéř – případný hudební doprovod; trubadúr – samotný veršotepec; (= truvér ve Francii, minstrel v Anglii, minnesinger v Německu) – měli zásadní vliv na vznik renesance na Apeninském poloostrově;
typy her: chanson – klasický; pastorela – píseň pastýřská; alba – svítáníčka – loučení dvou lidí za rozbřesku;
v místech obnovených měst – nové životní názory; požadavek práva na svobodu lidí; míra všeho – člověk; potlačováno církví kvůli domnělému odklonu od boha; ve skutečnosti vyzdvihován na úroveň člověka, ten je svobodným tvůrcem;
Renesance – „znovuzrození“ = návrat k tradicím Antiky
Humanismus – myšlenkový proud hlásající nové pojetí života;
vznikají první univerzity; obrana církve – svatá inkvizice; rozvíjí se touha po poznání; autoři se zbavují anonymity;
vynálezce knihtisku – roku 1448, Mohuč; Iniciály – zdobná písmena v ručně psaných knihách; iluminace – výzdoba
Inkunábule = knihy do roku 1500 = prvotisky
nejstarší souvislý text psaný italsky; sbírka duchovní poezie
jeho láska od raného dětství – Beatrice;
duchovní epos; realita a mystika; obrazy a symboly, básnické alegorie; ichforma;
forma Božské komedie – číslo 3 jako jedinečné číslo; 3 hlavní části: Peklo, Očistec, Ráj; 33 veršů, spojovány v terciny
obsah Božské komedie – nejprve útěk a tápání lesem, pronásledován třemi šelmami (smyslnost, pýcha, lakota), spatření světla – antického básníka jako symbolu rozumu; Peklo – nejdramatičtější; drastické obrazy; Očistec – odlehčení, pocit naděje; Ráj – průvodcem je mu zde Beatrice, složité pasáže, spousta alegorií;
sní o sjednocení Itálie; autor cestopisů, archeolog; většina jeho hlavního díla dnes neznáma, známy jen:
Na život Laury; Na smrt Laury; forma – sonet = znělka; 4 sloky: 1. a 2. sloka – čtyřverší (Kvartet), 3. a 4. sloka – trojverší (Tercet); 1. kvartet – přináší tezi, 2. kvartet přináší antitezi, 3. a 4. tercet přináší syntezi;
první životopis – Danta Alighieriho + komentář k Božské komedii; tvůrce Novely;
hlavní myšlenka – rámcová novela = lidé vyprávějící své krátké příběhy uprostřed většího nepodstatného děje; povídky = odbočky; píše o životě, jaký je; velmi nadčasové dílo; povídky: Příběh Donny Laurety – (Tofáno a jeho žena Gizele)
teoretický spis o tom, jak by měl vypadal ideální vlastnosti; „Účel světí prostředky“; navazuje na Platóna;
„Vladař musí jedna v souladu nikoliv s boží vůlí, nýbrž s blahem obce. Jakékoliv prostředky přinášející užitek obci jsou přípustné, prospěch obce stojí nad vším.“
výtvarník, architekt, sochař; také literát - sonety, vzorem Petrarca; intimní lyrika, smutné verše:
biografie největších představitelů italské renesance; základ životopisů těchto lidí;
ironizovaný rytířský epos; hrdinové dřívější doby jsou směšní, také obraz o Itálii;
doba pozdní renesance / nástupu Baroka; děj v Palestině + ironizovaní křižáci:
13. – 15. století = gotická doba; renesance se objeví kolem 1520, ale nikdy se neprosadí, silně katolická země
vystudoval Sorbonnu; citlivý a božský básník, pobuda; do problémů se zákonem, zachrání ho bratrstvo Coquillardů; dvakrát odsouzen k trestu smrti, dvakrát amnestován, potřetí vyhnán ze země;
tímto dílem vyhrál básnickou soutěž v Blais; v každém verši – kontrast;
loučení se životem; psány argotem, nejnižší vrstvou jazyka – balady v žargonu
františkán, poté benediktin; v roli opisovače se dostává k antickým pramenům; zavražděn kvůli svému dílu:
velmi ostře satirický skandální román; užíravá spalující kritika, tupé přímé vtipy; odkaz: nejúčinnější kritika = satira
důstojník, soudce, starosta;
nový literární žánr známý jen v Antice; zamyšlení nad světem – literárně filozoficky psychologické dílo;
vybízí ke skeptickému vidění života; vzorem pro racionalisty; skvěle inteligentně formulované úvahy;
řadový voják; nezapadá do své doby; dostává se do Itálie – poznává renesanci;
rámcová novela – obdoba Dekameronu (Boccacio); příběhy v hospodě; první novodobé dílo anglické prózy
vysoký funkcionář, poté problémy s panovníkem Jindřichem VIII. - popraven;
dvě části – líčení společnosti jaká je a společnost, jaká by měla být; utopos – neexistující;
Alžbětinská Anglie; největší básník této doby, tradicionalista;
kombinace pohádek a realistických prvků; královna – bytost s vlastnostmi Alžběty I. (alegorizovaná postava)
vládní agent – zavražděn; přebíral metody od Shakespeara, jeho vzorem;
rodiště: Stratford nad Avonou; 7 sourozenců; vřelý vztah k ženám od mlada; žena Anne Hathway; utíká ke kočovné herecké společnosti do Londýna; utajovaný vztah s Henrym Wriothesleyem (hrabě ze Southamptonu);
začíná se prosazovat; členem Lord Chamberlain’s Men (od 1594) – nejvyšší divadelní společnost; atrakce Londýna
vše komedie plné optimismu; po úmrtí Alžběty I. -> Lord King’s Men; odteď píše tragedie; později se vrací k rodině;
Hamlet – motiv Agamemnóna a Orestéze; Král Lear – motiv sůl nad zlato; Macbeth – zavraždí krále;
minimální vzdělání; ve službách papeže, pak v armádě; otrok v Africe; vyplacen, vrací se; exkomunikován církví, ve vězení píše Dona Quijota
dva díly (1605 a 1616); původní záměr – parodie na rytířské romány; k tomu přidány prvky beletrie a autobiografické rysy;
rytíř Alonso Quijano si čte rytířské romány – naplno uvěří, transformuje si starý svět do své doby, jeví se jako blázen; věří, že získá srdce své milé – Dulcinea; jeho průvodce – Sancho Panza; jeho kůň – Rozinanta; nakonec je zlomen, pochopí realitu jako nemocný před smrtí; v první fázi – k zasmání, pak si klademe otázku: Není právě doba, ve které žije, bláznovství?
nejplodnější dramatik všech dob; dva tisíce divadelních her, některé napsány během jednoho dne; většinou dramata pláště a dýky – situační komedie a postavy se španělskými vlastnostmi: čest, láska
= ovčí pramen; vražda feudála, předstírání kolektivní viny, kolektivní solidarity – odpuštěno;
kněz, misionář v Africe; pokračování dramat pláště a dýky
španělská legenda; Don Juan – záletník a chvástavec; neumí si poručit; pozývá si na večeři v opilosti sochu, zemře na infarkt
Lisabonský rodák, voják v Africe; po návratu invalida, vyhnán, poznává Indii a Čínu; žije v královské přízni
velký básnický epos; ztvárnění velké cesty (jako Odyssea) – o plavbě Vasca de Gamy; vkládány novely; hl. hrdina – Lus (praotec Portugalců); ojedinělé dílo
Gerhard Gerhards; propagoval Antiku; nenáviděn církví; tvrdí, že pravda boží není pravdou jedinou, ačkoliv je křesťan
velmi katolický směr; probíhal souběžně s klasicismem, ale na jiném území; 17. až 18. století; spousta kacířů (mnoho protestantů); lákadlo pro ně – baroko; kostely – výzdoba, zlato, varhanní hudba, kadidla, hostie;
snaží se hledat jistotu v nejistém světě 18. století, kdy se objevují nové otázky lidské existence; spoléhá na kontrast bůh × člověk; rozevlátost – gesto, pohyb; svátky Masopustu; Popeleční středa;
církevní hodnostář; pokračovatel Vegy a Moliny – dramata pláště a dýky;
základní otázky lidské existence, smyslu života, práva na svobodu – klíčové evropské ryze barokní drama
obdoba Fuente Ovejuna (právo na vraždu), kolektivní solidarita;
profesor v Cambridge;
náboženská epopej, 12dílná, silně alegorická;
= nejprostší prosťáček; ve víru Třicetileté války; tragikomedický přídech;
souběžně s barokem, ale na jiném území; myšlenkově tolerantnější; zdrojem myšlenek – osvícenství; Tereziánské reformy;
klíč k racionalismu; nástup moderní buržoazie; vysoce uznává Antiku;
vytyčuje pro umělce normy a měřítka; čím více jich je splněno, tím je dílo dokonalejší; díla dle šablony;
„Myslím, tedy jsem“; víra, rozum = ratió; hledá v pravdě umění pravdu rozumu; hledá vztah jedince ke společnosti;
vysoký styl – vše vážné, uměřené, veršované, bez osobního názoru; veršované tragedie;
nízký styl – komedie, nadčasové náměty, nemusí být veršované;
zásadní dílo: Poetika (Aristoteles)
otec klasické tragedie;
drama španělských dějin; zamiluje se do Ximeny; spor mezi otci – Cid zavraždí jejího otce;
Jan Křtitel / Jean Baptiste Pouvelin; komedie nízkého stylu; jeho díla - dokonalým zrcadlem dobové francouzské společnosti; ředitelem Královského divadla v Paříži;
motiv - Komedie o hrnci (Plautus); Harpagon; bohatý měšťan, u kterého se ukáže, že miluje peníze více než své děti;
příživník, dobrodruh; konec – drama pláště a dýky; podobné prvky u Čapka, Vančury
tragedie vysokého stylu; ovlivněn řeckým antickým dramatem; silné ženské hrdinky;
záporná tragická postava, žena Thésea; intriky končící její sebevraždou;
intelektuál; filozofické texty;
bajky dobově přehlíženy, dnes významnější;
představitel rozvíjející se Commedia dell‘ arte v Itálii
počátky v 9. století - bez antických kořenů a s dominantní církevní literaturou;
od roku 863; písmo Hlaholice (upravená řecká abeceda); 1. typické písmo pro Slovany; vyhnaní žáci mají písmo Cyrilice;
Staroslověnština - je to jazyk, zatímco Hlaholice je písmo;
předchází mu předmluva – PROGLAS – ve staroslověnštině, zdůvodňuje a vychvaluje překlad díla
křesťanský zákoník, soudní zákoník lidem
životopisy Konstantina i Metoděje; řada zázraků -> legendy; dochovány pouze přepisy (v různých verzích); nejdokonalejší texty písemnictví Velké Moravy; římský název – Moravsko-panonské legendy
jediný dochovaný text z období Velké Moravy; Konstantinovy překlady církevních textů;
po osídlení Čech byly kláštery jediným centrem vzdělanosti;
hlaholice a upadající staroslověnština;
hlavní představitel: svatý Prokop;
píseň přelomu 10. a 11. století; oslavný, hymnický účel;
legenda o životě a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily; předlohou pravděpodobně První staroslověnská legenda o svatém Václavu;
roku 1085; korunovace Vratislava I.; církevní texty, nádherná výzdoba, dochovaný skvost literatury
roku 1057; obsahuje Glosy – ruční vpisky a poznámky, právě ty jsou v ní významné – první souvislé staročeské věty;
kolem 1150; u příležitosti založení baziliky svatého Jiří; také obsahuje glosy;
církevní vzdělanec a diplomat; kanovník klášterní kapituly; manželka Božetěcha;
Chronica Boemorum; první vážné dílo; celoevropský význam; překlad Starého a Nového zákona následovaný dějinami Čech od praotce Čecha; text prokládán různými odbočkami – příběhy, přísloví, písně, anekdoty, …; objektivní z hlediska mezi-národního, málo objektivní z hlediska důležitostí různých období Českých zemí (nezmiňuje se o Metodějovi)
Bájná (báječná) vyprávění starců – hlavní zdroj = lidová slovesnost
Jméno dějiny světa prodlužuje do roku
Kanovník vyšehradský 1140
Vincentius 1167 (spis Český cestopis)
Mnich Sázavský 1180 (umělecky nejlepší)
Gerlach – Jarloch 1200
plní funkci jako Hospodine pomiluj ny – slavnostní, bojová, svatební; nejstarší dochovaný text z roku 1368
významný proces laicizace; první souvislé česky psané texty;
nejstarší souvislý psaný text; první verš: Slovo do světa stvořenie; naleziště: Ostrov nad Moravicí;
hluboce nábožensky orientovaná poezie;
1300 – 1306; námětově nepůvodní; originál – veršovaný epos o Alexandru Velikém; dochováno 9 částí; alegorizovaný skladba (hl. postava pravděpodobně Přemysl Otakar II.); velmi vlastenecké, vysoká umělecká úroveň;
1311 – 1314; zachycuje nástup Lucemburků na trůn; nejstarší česky psaná kronika; jako Dalimilovu ji označil Václav Hájek; skutečným autorem možná Jindřich z Varnsdorfu; podobná Kosmově kronice, ale důslednější a vlastenecká; veršována, nízký styl -> oblíbená u nižších vrstev – přispívá k laicizaci;
1344 založení arcibiskupství v Praze; 1348 založena Karlova univerzita;
klášter na Zbraslavi; Ota a Petr Žitavští; zajímavější než Dalimilova kronika; zahrnuje i nástup Lucemburků
vlastní latinsky psaný životopis Karla IV.;
mnich, benediktin;
oblíbená světice Karla IV.; umělecky náročná skladba; popisy mučení křesťanky z Egypta; barevná symbolika středověku
svatý Prokop v čele Sázavského kláštera; klášter pěstován jako zajímavost; klášter Emauzy, klášter Na Slovanech;
latinská slova překládána do českých; vědecké názvosloví pro potřeby studentů artistické fakulty UK;
překlad; autor – Angličan - John Mandevilla; o orientálních zemích; možná tyto země nenavštívil; evropský trhák;
Marco Polo se po své 3leté cestě do Číny stal správcem provincie; knihu píše ve vězení, v němž se ocitl kvůli válce mezi Benátkami a Janovem, které se účastnil; kniha zaměřena proti inkvizici;
německá legenda (Stillfried –orel a Braunschweig - lev); oblast – Brunšvicko;
světská lyrika; spousta textů zpívána; zvláštní odnož – Alba – svítáníčka;
dominantní je spor duše s tělem: kdo může za to, že tělo je nádoba plná hříchů;
převratný text, neveršovaná próza (předloha- Oráč a smrt)
velmi náročné se spoustou symbolů a alegorií
rozvíjí se až ve 14.století (pouliční divadlo)
hluboce náboženský obsah
1360 - počátek velké ekonomické krize = všeobecná krize feudalismu (1378-schizma)
- kolem 1400, alegorie, hájí spol. pozice feudála, konzervativní postoj
1360, proti zbohatlíkům a praktikám ožebračovat, dva cykly
vagantská
často střídá češtinu a latinu = MAKARÓNSÉ SKLADBY
pouze česky, je to rozhovor dvou chudých v šenku o tom jak jsou chudí
ke konci 14. století, úryvek (hodina č.93): "Jižť nám zima přišla..."
sledují úpadek a kritizují ho; vzorem pro Husovy předchůdce byl Jan Wiklef - universitní mistr v Oxfordu, kritik
rakouský němec, jako 1. volá po nápravě
1363 v Praze na pozvání Karla IV.
z bohatších vrstev, káže latinsky a česky; káže proti církvi, do vězení, zemřel před upálením
universitní mistr, absolvent Sorbonny, píše kritické texty; 1389 - obžalován z kacířství, 1390 odvolán z university
měl zásluhu na založení Betlémské kaple r.1391; 1. překlad Bible do češtiny (pravděpodobně)
velmi ostrá kritika soc. poměrů
nejvýznamnější autor před Husem; káže laicky svému okolí (nebyl knězem), od r.1370 je jeho kázání sepisováno; překlady z lat. do češtiny
jeho vlastní sepsaná kázání, je to poučení jak by se člověk měl chovat
alegorie na šachové figurky a jejich pohyb
J.Čechy (Husinec), na Pražské universitě vystudoval artistickou fakultu; učí zde a studuje teologii; 1390 - 1402 = studia, 1402 - rektorem celé university; 1402 ale odchází do Betlémské kaple a káže; 1409 ještě krátce rektorem Karlovy university - znovu odchod
pokračuje v myšlenkách Milíče a Wiklefa - problémy s církví, prohlášen za kacíře; 1410-1411 odchod z Prahy (ztratil ochrannou ruku Václava II.; 1414 předvolán na koncil v Kostnici, tam řešena otázka situace v církvi (1414-1418)
6.7.1415 upálen, a 1416 upálen i Jeroným Pražský, který jej přišel obhajovat
nejvýznamnější latinský text, mimořádně kritické, 1413 zveřejněno
nejradikálnější text, kritika odpustků a daní, srozumitelné pro chudinu
komentuje texty a dokazuje jak jsou porušovány
vrcholné Husovo dílo, sborník kázání, Post illa verba = "Po těchto slovech"
chce nahradit spřežky diakritickými znaménky, autorství Husa není 100% prokázáno
1415 (1419)- 1434(37) je zde HRH, vrcholí proces laicizace české literatury;
bohatí si kupují úřady, lidé chtějí číst a psát, církev slábne
zapisovatel a nejvýznamnější autor doby Husitské
- latinsky, období 1414-1422, pro-husitské
latinsky, písňová skladba, o roce 1431
pravděpodobné autorství, má 3 části
sborník písní (Kdož jsú boží bojovníci)
- souhrn práv a povinností husitského bojovníka
1434-1620; katolická církev ztratila svůj význam, nový fenomén Kališnictví
pacifista, kritik své doby, chce aby se lidé vzdali majetku; 1457 - společenství bez majetku a krále
Jednota bratrská - nekatolíci
vznikla v lesích Kunvaldu, obdivují vzdělání (1520-Lukáš Pražský - navrhuje neodmítat vzdělání
- 1421, pacifistické odmítání války
- 1425, lidé vládnou, modlí se, pracují
- alegorie, síť = křesťanství, 1433
laicizace, demokratizace, znalost čtení a psaní, 1465- Trojánská kronika; reformované církve, rozvoj humanismu
ve službách Jindřicha z Poděbrad
latinsky, 1. významný humanistický text v našem písemnictví
syn Jiřího z P., přeložil 11 povídek Dekameronu (Boccacio)
lit. skandál (erotický)
od 14. století v rámci laicizace, obrovský zájem až v 16. století (Amerika, Indie)
cestopisy z doby Poděbradské
panoš pro Lva z Rožmitálu a Blatné
převyprávěno Jiráskem "Z Čech až na konec světa"
svědectví o Turcích, srozumitelnou češtinou
popraven na staroměstské exekuci
nádhernou češtinou, vyšlo po r.1600
dvořan Vladislava II. Jagellonského
latinsky, satira k ubohým českým poměrům
žije v Basileji; vydává slovník:
radikální myslitel, překládal Cicera, Petrarcu
zakladatel českého humanismu, překlady knih sv. Otců
staročeštinou, vyzdvihuje češtinu
právnický text, kritika zemského zřízení
1457 vznik, myšlenky Chelčického, pronásledování; L. Pražský (1460 - 1528) je pro rozšíření a přijetí vzdělání
1525 - 1530 rozvoj školského systému; 1550 - 1620 obrovský vzlet vzdělání českého lidu
1. velký vzdělanec JB
hudební teorie
ukazuje krásu češtiny
kritika nevzdělanců
nejlepší dílo
nejvýznamnější text do roku 1620; překlad SZ;
knížky lidového čtení, není to na vysoké úrovni
kat. kněz, příliš funkcí
česky napsaná, 1541, plná výmyslů a polopravd; psána čtivě = dobový bestseller
nezáživná, ale pravdivější než Hájkova
vrchol češtiny, "Zlatý věk české literatury"
prvky humanismu i renesance
zasloužil se o rozvoj knihtisku, 1552 vlastní tiskařství; skvost tisk. umění, 230 knih
Melantrichův zeď; dějiny světa v datech:
vysoký šlechtic, popraven na náměstí 1621; znal Istanbul a Islám
- obhajoba křesťanství, Bible = pravda
- vzpomínková literatura, líčí r.1609 Majestát Rudolfína
rektor Karlovy university; řada krásných veršů, lat. psané prózy a dramata; muzikant
1627 - OZZ pro Čechy; 1628 - OZZ pro Moravu; 1618 – 1648 Třicetiletá válka; nářečí, folklóry
ÚLS - lidové písně – nejčetnější; 1719 – 1772 – české noviny (Rosenmüller)
jezuitské drama; (závěrečná hra SŠ = maturita)
1611 – na VŠ c Německu (Herborn, Heidelberg)
1613 – návrat, 1616 – kněžské svěcení
1616 – 1622 učitel a kazatel JB
1622 – ukrývá se ve V. Čechách
poté v Lešnu (střídavě); 1641 – Londýn, 1642 zpět;
1656 – požár v Lešnu
alegorie; poutník + 2 tovaryšové – Všezvěd Všudybud a Mámil; poznání boha v závěru – konstanta
zahájení pedagog. dráhy; soubor rad maminkám;
bestseller; latinská učebnice + encyklopedie + slovník + mluvnice + ilustrace; 100 témat, 1 000 vět, 8 000 slov;
stěžejní text; první systematická práce o výchově; soustava pedagogických pojmů (škola hrou, …) „Všechno ať plyne samo, ať ve škole není žádná povinnost“
svět v obrazech; přepracovaná BJO
završení pedagog. díla Komenského; čtyřdílné; sebrané spisy; závěr – optimální vzdělávací a výchovný systém => Pedagogická bible
psán v hluboké sklíčenosti; vidina pomalé smrti JB; „Však věřím, že vláda věcích tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český …“
projekt českého slovníku naučného; myšleno jako gigantická encyklopedie zahrnující vše (plán – 28 dílů, vyšel 1)
slovník spisovné češtiny, mluvnice, literatury, + ukázky; shořelo v Lešně
vševěda a všenáprava; forma „výpisů“ ze VŠECH knih !; objeveno v Halle 1935;
seznam závadných knih; 3614 / 1233; husitská, Komenského a protestantská díla; likvidace špalíčků
obdobní – M. Třebíčský, A. Poustka, Jakub Tarmus
KARCERY – zvláštní jezuitské sklady závadných knih
poradce MT;
6-12 let – povinná školní docházka; výuka v mateřském jazyce;
Marie Terezie 1740 – 1780; zrušení Jezuitského řádu – 1773; Josef II. 1780 – 1790
libertini = volnomyšlenkáři
(předchůdce J. Wernea, E. Rostand – z Cyrana hrdinu)
(M. Kundera – Jakub a jeho pán)
hrdina ne proti všem; Ivanhoe; Ohlasová poezie
předchůdkyně hororu – gotický román
(přeložil Josef Jungmann)
1749 – 1832; Frankfurt nad Mohanem; 1775 – pozvání od knížete Karla Augusta – všeobecný rozvoj
Sturm und Drang (+ Johann Herder + Friedrich Schiller)
(1774) – fiktivní dopisy; autobiografické rysy;
oba div. dramata, ovlivnění pobytem v Itálii
2 díly – 1808 a 1832
hrdina proti všem; VFR; 1815-1850; autostylizace; osamělý hrdina;
- umělé pohádky, 3 cykly – 1- zastavující karavana – vyprávění; 2- šejk + otroci; 3- hospoda Spessort (tajemné, ponuré)
Jacques OFFENBACH – zhudebnil Libreto (Hoffmanovy pohádky)
autobiografické; na cestách po Evropě; dojmy z nich; => Byronská povídka ; Korzár
životopisy – André Maurois; Iwing Stone; znal se s Byronem
libé pocity – láska, harmonie, romance
Anglie v době do vlády Richarda Lví srdce
doba vlády Alžběty I. Anglické
předběhla svou dobu; moderní; hrdinky – ženy; psychologizace postav;
syn Napoleonova generála; konzervativní výchova; zradikální; vyhnanství na ostrově Jersey; bojuje proti rasismu
románová freska; Quasimodo; Esmeralda; Frólo;
Jan Valjean – absolutní chudoba, krádež chleba – žalář, pak bohatne, pomáhá chudým; barikádní boje – Gauroche
básnický projekt; vývoj lidstva; napodobování – Jaroslav Vrchlický, Josef Svatopluk Machar;
ve své době neznámý intelektuál; muži s maskami, nadávající si do pokrytců; Julien Sarel; kariéra přes postel ->
= věznice (klášter) kartuziánů; výrazová přesnost, věcnost; vnitřní monolog postav
autobiografický román; o živ. pocitech; hl. hrdina – Octane; považuje svou generaci za ztracenou;
propagátorka ženské emancipace; milostné a společenské skandály
zakladatel novodobé ruské literatury
dědeček - Ibrahim Hannibal – princ z Etiopie – darován carovi -> bohatá rodina; 2x vyhnanství; zastřelen v souboji; žena Natalia Gončarovová
motiv zbytečného člověka; - do ruské literatury; dívka Taťána; sok Lenskij;
lyricko-epické poemy, plýtvání motivy
nejvýznamnější próza, Novela, Jemelian Pugučov
spor Boha s Démonem (+Tamara), kterému Lermontov fandí – symbolem svobody
Vilnius; chce obnovu Polska; vyhnanství; pomáhal Osmanské říši ve válce proti Rusku
národní epos Polska; profrancouzský postoj
mrtví přicházejí a promlouvají s živými (obdoba svátku dušiček)
stesk po Polsku; obdoba – K. J. Erben – Zlatý kolovrat
konfliktní neurotik; hororové novely
prudce kontrastní, navazuje na romantismus; kapitalistická spol., průmyslová revoluce, vědecko-technická revoluce; proletariát – dělnická třída
velmoci, kolonializmus, imperialismus; dělnická hnutí; nové funkce literatury; konec výlučného jedince, nyní je běžný vzorek populace; hrdina se vyvíjí – dynamický; větší důraz na pochopení; literatura se snaží pochopit společenské zákonitosti; soudobá tematika; snaha o vědecké metody v umělecké literatuře
=> Naturalismus – přírodovědecké exaktní metody (dědičnost, prvky formující povinně člověka – nemůže se osvobodit)
maximálně objektivní postižení světa, společnosti, jedince; vůdčí žánr: PRÓZA; široký okruh čtenářů -> srozumitelnost
Pickwick a jeho 3 přátelé putují po Anglii, sluha Samuel Weller je tahá z bryndy
tradice autorského čtení; hazardní hráč – na dně; lit. časopis The Corubill Magazine
detektivní zápletky, zakladatel novodobé detektivky, dílo M. kámen – postava Cuff
vzdělaný, lev salónů; společenský pokles (homosexuál - Bossie); umění pro umění; L’art pour L’art – umění pro umění – čisté
žena Evelyna Honorská (polská šlechtična); braková četba; v dluzích; dožil se společenského uznání;
dokonalé mikroskop. rozbory a analýzy lidských postav; kvantita ne na úkor kvality (100 románů a povídkových cyklů); ústřední motiv – peníze
otec, provdá dcery, sám; postava osamělého muže - Rastignac
ml. básník Licien de Rubempré
kurtizána Ester, salóny i podsvětí
Ema Bovaryová, provdá se za muže kterého nemiluje; neúspěšná při hledání milence; sebevražda
neúspěšný student SŠ; veřejné mínění; smysl pro spravedlnost; aféra s Alfredem Dreyfusem – článek – ztratil na váženosti
Velmi malé příběhy a úvahy na malé ploše; úsměvné i kruté, modernistické postupy
Oblasti Francie; málo dějové prózy;
– satirické, pobouření, skandál
Začátek ve 40. letech 19. stol.
Slovesné umění je prostředkem boje proti poměrům panujícím na Rusi. Tyto poměry = ekonom. a polit. zaostalost; poslán na Sibiř; probojovává Gogola a Turgeněva.
putuje do Anglie (kritik Rusi), zmírá žalem po rodné zemi.
(= MYKOLA HOHOL); Ukrajinec; nadčasový; ke konci života spálil díla popřel je, zapřel se;
Potěmkinovy vesničky; Chlestakov; slzy hrůzy
historická tematika – Ukrajina – polští velkostatkáři x dánští kozáci
Čičikov – soukromý podnikatel; kritická satira
zbytečný člověk; absolutní pasivita; nic se v životě nenaučí, neumí překonávat překážky;
psychologické prózy; psychoanalytické prvky; knihy bez děje; postavy s psychickými poruchami; extrémní; modernista, exp.
ze Sibiře; pohrdá ostatními ale nemůže se jim vyhýbat
těžký román; hl. postava – Roskolnikov – v bídě; chce studovat, zavraždí lichvářku; žalář
tragická postava knížete Myškina; - hodný člověk ve zlé společnosti – Mesiáš
L.T. se snaží obránit město před Angličany a Francouzi; krátké povídky s řadou postřehů
4 díly; o struktuře společnosti; historické i vyfabulované postavy; trojice Pierre Bezuchov, Nataša Rostovová, Andrej Bolkonskij; vymyšlení; dobře líčené kritické situace; malý rozdíl mezi realitou a fikcí;
nešťastně se vdala; nevěra => sebevražda;
depresivní; L. T. – ke konci života – blázen; vše odmítal; náboženský mystik;
skromný lékař; cestovatel po Rusku, většinou v Moskvě; umělecká zkratka – hodně informací v málo větách; Doktorské povídky
klasická dramata; hrdinové – šlechtici + rodiny v úpadkové fázi; vše bublá pod povrchem, něco velkého se blíží;
venkovská realistická próza; historická i soudobá tematika, krásy severské přírody;
psychoanalytický román o pocitech začínajícího spisovatele, který chce psát, ale trpí bídou
manželství se mu nepovedlo; ženu popisuje tak, že v něm zabíjí vše dobré;
historická tematika; není suchý realista, fandí dobru;
= kam kráčíš?; Šavel se ptá zjeveného Krista; láska mladého Římana a křesťanky;
Poláci vládnou Ukrajině
Díly: Ohněm a mečem, Potopa, Pan Walodyjowski
fandí Polákům (proti Gogolovi)
lidi dobývající divočinu; Mathanel Bump + Chingachgoog; 4 pokračování – Poslední Mohykán, Stopař, Prérie, Lovec jelena
5 let námořníkem, uprchl na ostrov, zjistil že je mezi lidojedy, Merkézy, zachráněn;
kapitán Achat, velryba rozbije loď
vyvolal Občanskou válku v USA
žurnalista, humoristický povídkář, nikdy nepíše romány, klas. americký vypravěč;
alegorický název pro železniční trať = trast = síť chapadel;
zprvu neměl peníze, pak byl pirátem ústřicové farmy a poté se stal hlídačem této oblasti s farmou – chytal své bývalé kumpány
Alfred Nobel: 1833 – 1896
poprvé udělena 1907 (vždy 10. prosince jako výročí Nobelova úmrtí)
Josef II, Josefínské reformy; Patent o zrušení nevolnictví; obrozenci – učitelé u šlechtických rodin = přístup ke knihovnám;
Akademické gymnázium v Praze
Učený klub -> Soukromá spol. nauk -> Česká spol. nauk -> Král. spol. nauk -> Česká akademie věd
prvním profesorem české řeči na Pražské univerzitě; purista – tvoří češtinu dle vlast. uvážení; málo věřil, že se čeština ujme
filolog; není umělcem; zakladatel slavistiky; zavrhnul časoměrnou poezii, zavedl přízvučnou prozódii (přízvuk na 1. slabice); odmítl Rukopisy
píše přízvučnou prozódií, daktyl (!..), trochej (!.), jamb (.!); organizátor novočeské básnické družiny;
texty mají nízkou uměleckou úroveň;
postupně klesající úroveň a čtenáři;
Jan František Neuburk – u něj zaměstnán jako opisovač -> objeví předbělohorskou literaturu
Jan Ferdinand Schönfeld ho zaměstnal v novinách, které roku 1786 obnovil; později mu svěřil všechny funkce;
rozvážeč novin – František Ladislav Hek (A. Jirásek – F. L. Věk)
Českou expedici obnoví 1790;
vysoká a nízká divadla; 1738 – divadlo V kotcích (vyšší spol. vrstvy, německy); 1771 – Kníže Honzyk (strašlivá úroveň češtiny); 1781 – 83 stavěno Nosticovo divadlo; Bouda 1786; 1862 – Prozatímní divadlo; 1868 – základní kámen ND
překládá, píše kritiky a vlastní díla; červenec 1786 po zákazu hraní v Nosticově divadle postaveno divadlo Bouda;
hráno poprvé v Nosticově divadle; obrovský úspěch nastartuje Tháma; vyšší vrstvy získají odpor k českým vrstvám
české dílo před Pelclem i Dobrovským, výběr česky psané poezie; ke konci života alkoholismus;
překládá Macbetha a Schillerovy Loupežníky, úspěšné; umírněnější;
Napoleonské války; Metternichovský absolutismus; ČNO viděno z Vídně jako zábavný folklór; 1818 – Národní muzeum;
čeština uchycující se ve městech; naděje proti pangermanismu - panslavismus - Borovský zavrhne, austroslavismus – podporuje F. Palacký; vznikají kvalitní překlady (čeština je zvládá); objeví se Rukopisy (Královédvorský a Zelenohorský);
umělecká a vědecká osobnost;
Matice česká (1831) - sdružení českých vědců, na jehož založení se podílel;
první novodobá čítanka; první novodobá teorie literatury;
1500 autorů, 7500 děl + komentáře k nim;
lexikograf, spolupracovník Jungmanna; botanická a zoologické názvy; geologie, chemie, …; první vědecký časopis:
mají podpořit český národ, mají být důkazem toho, že i češi mají staré texty z období dávné historie;
v komoře kostela ve Dvoře Králové nad Labem; programový výstřižek; 12 listů, 14 básní; domnělý autor: Záviš z Falkenštejna; domnělá doba vzniku: před r. 1300
anonymně poslán kovářem do Vlasteneckého muzea; 8 programových stránek o Libušině soudu, doba vzniku - 9. stol.;
Slovák píšící česky; jeho láska – Wilhelmina Schmidtová -> Mína jako ideál krásy, citů, příslušnosti ke Slovanům;
bůžek lásky Mílek, bohyně Sláva, dcera Mína; přepracovává ale zhoršuje;
vychovatel, novinář; sbírá ruskou lidovou poezii; umělecky přepracovává => Ohlasová tvorba; zakladatel balady
epické; v Rusku tyto básně – Byliny; patos, smutek nad tragickými ruskými dějinami; Ilja Murovec, Ilja Volžanin;
lyrické; popisy krajin; Toman a lesní panna;
vzdělaný Slovák, posiloval sebevědomí Čechů;
monumentální vědecká práce o veškerém Slovanstvu a jeho historii;
individualista, romantik; nedostatečně pročeský – za svého života neuznán; v mládí se odnárodnil, jeho smýšlení pak zformovali polští revolucionáři; tulák, divadelník -> Kajetánské divadlo – poznává Lori (Eleonora Šomková); syn Ludvík Mácha; K. H. Mácha psychicky ničí Lori, která je pro něj málo inteligentní;
dobovými kritiky nepochopeno, Mácha se stáhl do Litoměřic; skladba: předzpěv (pro-češství) – zpěv – zpěv – intermezzo (morbidita) – zpěv – intermezzo (nářek) – zpěv;
rozjíždí profesionální divadelní český program; vůdčí představitel České herecké družiny -> Česká scéna při Stavovském divadle; první česká opera:
píše veselohry; bydlel u něj J. K. Tyl; 1846 ředitelem Akademického gymnázia;
pod vlivem J. N. Štěpánka a V. K. Klicpery; ochotník u Stavovského divadla; oženil se s Magdou Forchheimovou, milenecký vztah s její sestrou Annou Rajskou; z Hradce Králové se s ní vrací do Prahy, podporován Jungmannem;
časopis Jinde a nyní -> Květy české -> Květy; Selské noviny, Česká včela, Pražský posel; založí Kajetánské divadlo; ke konci života upadne v zapomnění, po smrti velkolepý pohřeb;
slepý houslista Mareš zpívá sólo -> Česká národní hymna;
přesný v diagnostikách problémů, moderní, vzdělaný; ateistou; vychovatelem v Moskvě, po návratu zatratí Rusko; do sporu s Tylem kolem Posledního Čecha; redaktorem Pražských novin; iniciátor svolání Slovanského sjezdu; noviny Slovan; 1851 – 1855 odloučen do Brixenu;
píše z Brixenu, básnická reportáž;
Kyjevská Rus; vrchol jeho odporu k církvi; vážná témata: Travestie
alegorie na panovníka (osel a despota)
Barbora Panklová; spiklenecký vztah s babičkou (Magdalena Novotná) proti o 14 let starší matce (Terezie Panklová); poslána do Chvalkovic; vnucen manžel Josef Němec; silný vlastenec, ona ho nenávidí; sbírala ústní lidovou slovesnost; utekla do Prahy, kde se od ní všichni odvrátili; píše povídky do novin; ke konci života nemoc;
bez děje; pletenec štěstí, idyly, pohody; její odvrácení od reality a vzpomínky;
uzavřený vědec, sekretář Českého muzea, archivář města Prahy; zájem o folklór;
balady v průběhu 15 let časopisecky; prvky romantismu; nadčasové, bez určení místa; fatalismus; pokání -> odpuštění
jeho reakce na Máj; skončí dobře (Záhoř vyprosil odpuštění);
přítel Máchy, vysvětloval Máj; tragický životní osud; udavačem proti své vůli, prozrazen, v hanbě;
radikál, organizuje stavby barikád;
blízký přítel Boženy Němcové; nadaný básník; kritika, překlady
kapitalismus, buržoazie, průmyslová revoluce; spisovný jazyk, základní díla, na kterých se dá stavět, věda osamostatněna;
časopis Lumír – F. B. Mikovec; almanachy – 1855 – Lada Nióla, 1858 – Máj > májovci – myšlenkový odkaz Máchy, nepochopeni, setřeni
členové: Josef Barák, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Sofie Podlipská, Adolf Heyduk, Rudolf Mayer; příznivci: Erben, Němcová, Sabina, Frič
1862 – Prozatímní divadlo, 1868 – základní kámen ND, politika – Mladočeši mají Národní listy (1861),
přívrženci realismu s romantizujícími prvky
dobově nejoblíbenější a nejúspěšnější; poezie – jednoduchá, srozumitelná, veselá (Pohádky z naší vesnice kritické k příchodu kapitalismu)
publicistika na vysoké úrovni - fejetony, navazující na Havlíčka; celý život v mírné chudobě; jeho láska – Karolína Světla;
evropská úroveň, tragické životní příběhy během poklidného děje, kritika pomluvy
Johana Rottová, sestra Sofie Podlipská; Petr Mužák nejprve učitelem, pak manželem; zamiluje se do Nerudy, podněcuje ho; syžetová schémata děl se moc opakují
zakladatelská osobnost moderní venkovské realistické prózy
post-májovec, výborný novinář, pak ve vězení; kvantita na úkor kvality;
Publicistika: Zveřejňování medailonů nových lidí v českém prostředí (zahraniční spisovatelé), romány: dělnické prostředí
Romaneta – typ Novely, pojem vymyslel Neruda, výstřední hrdinové, dramatický nepravděpodobný děj, příšerné scenérie, motivy tajemství, nakonec rozuzlení
lyrické básně (vzor Hálek), opěvuje přírodu a Slováky, přispívá ke sbližování – tímto navazuje na Němcovou
první představitel čistě realistického románu, jeho zakladatel; dnes zastaralá díla; syžet. schéma Paní Fabrikantové příliš podobné Paní Bovaryové (G. Flaubert)
dělník jako hlavní postava; V poledne – palác s kotlem a dělník který chce vyhodit dům do povětří
promrhal svůj talent; utíkal od rodiny ke kočovné společnosti a zpět ke svojí matce; oblíbil si gazely, oslavuje lidskou práci
Prusko – rakouská válka, porážka Rakouska, zahrnutí Čech k Rakousku – hořkost Čechů; 1868 – ND; klidný vývoj dějin, František Josef I.
almanach Ruch; výrazné vlastenectví, návaznost na panslavismus, chválí venkov, proti kapitalizmu, patetická poezie
mezi Ruchovci a Lumírovci (pomáhal obnovit almanach Lumír), 2 roky v USA, zásadní vliv na náš život, lituje indiány, odpor k bílé civilizaci
po návratu učitel angličtiny, obnoví časopis Lumír (1873), pak překladatel, překlady na úrovni tvůrčích činů, ceněn jako lyrik (intimní, teskná a vlastenecká lyrika) zakladatel poezie pro děti – učí vztahům k práci
redaktor časopisu Květy, advokát, považován za národního básníka, patetická poezie, humanista
lyricko – epické verše
historická tematika (oslava husitství):
vesnická tematika (stesk při pronikání kapitalismu):
alegorické skladby:
epika
veršované povídky, tragické prvky, rámcová novela
próza
fejetony, cestopisy, arabesky, beletrie, novely, satirické romány
Matěj Brouček, bohatší Pražák, se dostává do legračních a konfliktních situací s éterickými bytostmi na měsíci, v druhém díle je upálen Žižkou
časopis Lumír 50. let – F. B. Mikovec, 1893 obnoven J. V. Sládkem; produkci ruchovců označují za krotkou a slabou; hledají podněty ve světové poezii;
spory a vzájemné osočování Lumírovců a Ruchovců utiší Jan Neruda
spousta literárních druhů, žánrů a forem, spousta děl, nemá žádné se nedá označit jako stěžejní; z Loun, Emil Frída,
tímto dílem zapůsobil na Sofii Podlipskou, ta mu začala psát hýčkavé dopisy; ožení se s její dcerou Ludmilou; sekretářem České techniky, mimořádným profesorem Univerzity Karlovy, od 1900 pád kariéry
Rovina obsahu poezie
člověk po všech stránkách (jako V. Hugo),
Rovina formy poezie
tvoří lehce, ozdobuje; spousta útvarů, v 80. letech vnímán jako „České básnické kníže“
exot, samotář, nepraktický; blouznivé texty – novoromantismus;
Obnovené obrazy – přepracovává legendy, fabuluje, motiv – hledání lásky
Karolínská epopeja – oslava rytířství, Vyšehrad – motiv z RKZ (věří v ně)
kankány, bary, cirkusy, automobily, letectví; růst nacionalizmu (napětí Češi x Němci x Židé); emancipace;
1895 – časopis Rozhledy – Manifest české moderny (Josef Svatopluk Machar, Antonín Sova, Otokar Březina, Vilím Mrštík, F. X. Šalda)
Česká moderna – volné sdružení lit. autorů, kteří jsou kritičtí ke všemu starému (ČNO)
úředník ve Vídni; členem Maffie, vězněn, gen. inspektor Československé armády, znal T.G.M.; přivítal nástup fašismu –> upadl v zapomnění
= „Má zpověď“; připomíná Hřbitovní kvítí (Neruda); kritika spol. poměrů
parafráze na Ovidia – Tristium; antiklerikální lyrika
osudy žen, stoupenec emancipace, láska k Růženě Svobodové
cyklus, chce napodobit Zlomky epopeje (Vrchlický)
básník; ředitel městské knihovny v Praze; ochrnutý; modernista, impresionismus – přírodu zachycuje v jednom okamžiku, jiskří
jeho přispění k České moderně
SYMBOLISMUS – odmítá přímé pojmenování, abstrakt. forma vyjádření;
učitelem po celý život; samotář, tulák; proudy metafor v díle -> šílenství symbolů -> polytematická poezie; vrcholný symbolismus
Větry od pólů – největší abstraktno, těchto pět básnických sbírek vydává 1895 – 1901
typický zástupce dekadence; (jako Oscar Wilde, Arnošt Procházka a další …)
obdivuje spolek Sokol; později se sám tohoto díla zřekl
lyrická sbírka, dekadentní; hranice snu a reality -> Nezval + surrealisté
odpor, revoluce, paralela – nizozemská buržoazní revoluce
dekadentní, cyničtí, bohémští, aktivní provokatéři; časopis Nový kult; V. Dyk, F. Šrámek, K. Toman, F. Gellner, S. K. Neumann
Francesco Farniente – je pro něj příznačné nic-nedělání; padl v 1. SV
Radosti života – odmítá symboly, používá přímá pojmenování
rodiště Sobotka; antimilitarista; žije u rodičů své manželky (soukromý sňatek s učitelkou); 1946 jmenován národním umělcem; vnímán jako básník mládí a lásky
Modrý a rudý – podněcuje k dezerci; Splav – intimně lyrické verše, idolem mladé generace
próza, Jan Ratkin – autobiograf. román; nesyžetovost,
dramata, v prvním fandí mládí, ve druhém je umírněnější; jevištní impresionismus (malá časová plocha)
právník, novinář, spisovatel; obviněn z antimilitarismu, velezrady, rozsudek smrti – veřejné mínění -> boj za záchranu, propuštěn
Okno – nejznámější báseň Země mluví – psáno ve vězení, vybízí k milování a bránění své země; Krysař – legenda z Hamelnu; D. Q. – Cervantes
tulák, bohém, asociál; nejčistší český lyrik;
bouřlivák, vychováván tetičkami; hnutí Omladina, 18 měsíců ve vězení, kde napsal NBC; založil časopis Nový kult; jmenován Národním umělcem
vrchol české lyriky; chvála Matky přírody;
oslava moderní technické civilizace, města, absolutní oslava lidské práce;
naplno uvěřil ideám komunismu; varuje před nástupem fašismu poté, co byl vyloučen z KSČ na 5. sjezdu;
jeho otec Antonín Vašek napadl pravost RKZ, zkritizován tiskem, zkolaboval, umírá – nenávist P. B. po celý život vůči Praze; narozen v Opavě, pobýval v Brně, pak Frýdek Místek, a opět Brno, nakonec Branka u Opavy a Kostelec na Hané; pěší turista; lásky: Doda Bezručová, Maryčka Sagonová, Fanynka Tomková;
žije v představě že brzy zemře – vykřičí ze sebe zlost vůči chudobě ve Slezsku; básně posílá do časopisu Čas (Jan Herben); když je jako anonym. autor odhalen nemá zájem o své dílo, až do důchodového věku;
Leoš Janáček zhudebnil některé jeho písně;
literární kritik, jeden z nejlepších; spoluautor Manifestu české moderny; velmi oblíbené přednášky (docent románských literatur na UK)
kritika na Herbenovu kritiku básně Analýza v časopisu Čas;
pozitivně hodnotí český poetizmus, zahraniční surrealismus a dadaismus
své dílo předal Juliu Fučíkovi (ultralevičák);
vychází každoročně, vždy velmi vítáno
Božena Němcová, Májovci; specializace prozaiků od 80. – 90. let 19. století; okruhy: venkovská, městská, historická próza
tradicionalista, zachycuje pronikání kapitalismu;
líčí potomky, kteří odložili své rodiče na výmínek, jako nevděčné a necitelné děti
obrázky neznámých buditelů, idylické; postava faráře Kalouse se objevuje jako hl. hrdina v díle Západ
Farář Kalous; oslava neznámých osobností ČNO;
netypický román, tragedie sedláka;
zájem o folklór a etnografii; vzor v K. Světlé;
biografie dcery K. H. Borovského Zdeničky;
pět románů o životě ve východočeských vesnicích; skutečné životní osudy -> dokumentární realismus; čtvrtý román (DČŽ) je o náboženské sektě Skupina čistého ducha svatého (navenek fanatici, kteří chtějí lepší život dle zásad křesťanství)
vlastním jménem Antonín Zeman; advokátem chudých; syn Ivan Olbracht; levicové postoje; vlivy polského a ruského realismu
obdoba T. Novákové – o spiritistech, vyvolávačích duchů;
osudy Matouše Štěpánka (dle povídky 1876), kvůli levicovým názorům se dostává do konfliktů, emigruje;
sedlák, který i přes svůj stereotypně způsob života zjišťuje, že měl jeho život smysl, protože se držel předků a tradic
hlavní postava = Božena Němcová
trilogie z Chodska; spory sedláků a chalupníků
povídkové knihy; zadumaná próza, připomíná skandinávskou literaturu; přemýšlivé a popisné
divadelní hra, dobový skandál kvůli tomu, že hra obsahovala kriminální čin; hl. postavy: Lízal, Vávra, Maryša, Francek;
idylické jako Babička (B. Němcová); dědina Hrabůvka (Diváky); vesnický rok, folklór, nářečí
zakladatel časopisu Čas; folklorista;
přenos špatné pověsti člena rodiny na jeho potomky i po stovce let;
novinář, obdivovatel Nerudy; fejetony a sudničky (povídky ze soudních přelíčení); naturalista;
povídkové knihy
román; vrchol naturalismu; tlustospis připomínající dílo Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku (Neruda); manželka vyvolené obchodníka Martina Žemly (Šustrová) překazí svatbu; tragický konec obou postav kritizován; Žemla je příliš dobrosrdečný
původně časopisecký román; hl. postavy: Pepička (dcera Kondelíka), Vejvara; kondelíkovština – postoj Vejvary
katolický kněz; národně uvědomělý, konflikty s katolictvím; střetávání Čechů s Němci v jeho povídkách a románech;
dva husitské romány a jeden z doby pobělohorské
chce popularizovat historii;
zpočátku příliš vědecké dílo
povídkové knihy; doba přelomu 16. a 17. století;
přesné, umělecky působivé dílo; Jan Kampanus Vodňanský jako básník, rektor a později katolík; spáchá sebevraždu
rodiště Hronov; filozofickou koncepcí českých dějin vycházel z Palackého; vrchol dějin – Husitské revoluční hnutí a ČNO;
v roce 1948 vnucen na školy a tím lidem znechucen; dobové jazykové prvky posilují věrohodnost, ale snižují čtenost
Husitské revoluční hnutí
zachycuje vznik a průběh revoluce; založení Tábora; vytváření sekt; vrchol – bitva na Vítkově (1420)
husitské hnutí po porážce u Lipan; utečenci na Slovensku (Bratříci); Jan Jiskra z Brandýsa (hejtman); Mária (ženská postava)
nedokončené dílo; psal o Jiřím z Poděbrad, pak ale poznával jeho nedobré stránky;
divadelní hry
Období ČNO
pětidílný román; osudy Františka Ladislava Heka; knihkupec a národní buditel; první fáze ČNO
fiktivní město Podolí (Hronov) a období 1820-1850; páter Havlovický; chce vykořenit bídu a náboženská nesnášenlivost
novela, maloměstské prostředí; červen 1848, barikády;
Pobělohorské období
pojem zakoření; náboženský a společenský útisk lidu 1710-1730; kritizuje kolaboraci Čechů;
povstání Chodů proti Němcům; Jan Kozina, Lomikar, Kryštof Hrubý
knižní prvotina (Skaláci)
Knihy pro děti
poselstvo Jiřího z Poděbrad do západní Evropy; vychází z cestopisu Václava Šaška z Bířkova
vychází z kronik a pověstí; česky cítící, fandí Čechům proti Němcům; vychází z Palackého
Dramata v duchu symbolismu
báchorkové motivy; od doby Temna až po ČNO; mlynář nepokácením lípy (svoboda) a rozbitím lucerny přijde o poddanství;
obžaloba moderní civilizace; surová, sprostá, prospěchářská; hrdinové trpí
chudý student Jiří Jordán; v Praze shledává bezcitné místo, v bídě umírá na TBC;
nenaturalistické dílo!; nízká literární úroveň; studentská láska; dobově oblíbené
obraz života na Ostravsku (utekla sem po neúspěšném manželství); píše o hornících;
upadající vztahy uvnitř rodin, generační konflikty;
manželka F. X. Svobody, přítelkyně F. X. Šaldy; frigidní; pořádala literární salony;
z Nového Jičína; od 1912 rozvedená, provokuje svým chováním a zjevem; „Paní Bó“;
nová poezie v nové době; vynálezy, technicko-vědecká revoluce; nové zbraně; filmy, sport, zábava; nové umělecké směry (symbolismus, impresionismus a expresionismus) se odklánějí od přímého pojmenování věcí;
symbol – nový výrazový prostředek; osobní prožitky nelze vyjádřit přímo rozumově; přenesené významy = protipól přímého pojmenování; počátky – Francie, 60. léta 19. století; orientace na představy a sny, obraznost a nesrozumitelnost;
symbol zla; báseň; každý v něm vidí to, čeho se bojí; předchůdce symbolismu;
také předchůdce symbolismu; provokatér a intelektuál zhnusený měšťáckou společností
dobově nemravné a skandální; básnictví nového typu – symbol; velebí krásu i ošklivost; o sexu a mršinách – skandál
stal se tímto dílem „prokletým básníkem“; tím se stali i jeho nástupci, pro něž byl vzorem; F. Villon je také tak vnímán
s Rimbaudem homosexuální vztah; pak ho těžce postřelí a jde za to do vězení; po návratu se k němu nikdo nemá, potlouká se po podnicích, navazuje vztahy, stává se závislý na alkoholu;
literární prvotina
od dětství geniální básník; (básně, které napíše ve 14 letech se vyučují na ZŠ); po aférce s Verlainem žije již bez literatury
jediná básnická sbírka; pak cestuje po světě; průkopník moderní poezie; skvělé kritiky po celém světě (i F. X. Šalda)
virtuózní symbolismus v těžké francouzštině; důležité jsou pro něj dojmy, ne obsah děl;
typický v malířství (Manet, Monet, Ganguin, Toulouse – Launtrec, Vincent van Gogh, ...) a hudbě (Debussy, ...)
základem jsou dojmy a nálady; v literatuře – pouze vyjádření určitého názoru autora; skutečnost je nezachytitelná, stále se mění;
představitelé: Marcel Proust – Hledání ztraceného času; Antonín Sova; Knut Hamsun; Vilém Mrštík; Fráňa Šrámek; Jaroslav Kvapil; František Hrubín;
dynamický, kontrastní, anti-racionální; reálná skutečnost v něm neexistuje, umělec vyjadřuje jen stav svého nitra;
představitelé: Alfred Doblin, Herman Hesse, August Strindberg, Frederiko García Lorca; Tennessee Williams; R. Weiner
L’art pour L’art – umění pro umění; Oscar Wilde; hrdě přezíravý až povýšený postoj autora; zklamání a zhnusení, dekadence
umění není tvořeno pro přízemní měšťáky;
Paul Valéry, André Gide, Otakar Theer
apoteóza (oslava) technické revoluce; Walt Whitman; Emil Verhaeren; S. K. Neumann
moderna, avantgarda; urychlení vývoje světa; v literatuře – úniky k absurditě až dadaismu; zavrhuje tradice; obdivuje zkratku, neklid, boj a rychlost; typická forma – osvobozená slova (bez gramatiky nebo syntaxe slova plují po stránce);
„Jednou dospějeme k vyššímu umění, kterému není třeba rozumět“; jediná hygiena světa – válka; (zprofanoval se fašismu);
jednotlivé slabiky zasazené do notové osnovy
tíhne k dadaismu; provokatér; odpor k zaostalostí, ve VŘSR vidí naději; stává se politickým agitátorem
první dílo vyjadřuje počet obyvatel Ruska; je velmi oblíbený, na jeho přednášky chodí i jeho odpůrci; sebevražda (?)
šílený génius; zakladatel futurismu; změnil svůj život, začal žít mimo realitu ostatních; zaumný jazyk = osvobozená slova
poéma; používá palindromy
narozen v Římě; rozvíjí futurismus; inspirace – Picasso;
šokující hra; popřela tradiční drama; Terezie se „změní“ v Teresia, pak je šťastná (-ý) a zplodí 40 000 dětí
básnická skladba ze sbírky Alkoholy; kompozice: volný proud vědomí; velmi rychlý sled, mnoho časů, prostorů a témat;
polytematická báseň – snaží se vypovídat o člověku, objekt zájmu autora; PÁSMO – volná asociace představ
obdobně: James Joyce – Odysseus; Marcel Proust – Hledání ztraceného času (vše polytematické)
verše na principu prostorového uspořádání slov do obrazců; (také Václav Havel)
nepřizpůsobivý, geniální a ujetý jako Chlebnikov;
parodie na výrobu stroje na lásku v podání skandálního super-erotomana; počátky absurdního dramatu;
původně vznikl z nálad vyburcovat svět pryč z války a letargie; základní vyjádření – provokace;
milenec Nataši Golové; autor názvu Dada (náhodně vylosoval ze slovníku); umělecká metoda – montáž náhodných slov;
vůdčí směr 20. století; dynamický a avantgardní, tajemný a vzrušivý, mnohoznačný; vychází z futurismu i dadaismu;
otec dadaismu; zabýval se nevědomými duševními procesy;
zakladatel surrealismu v oblasti poezie;
první surrealistická povídka; používá metodu psychický automatismus (uvedení do stavu hypnózy v podvědomí pomocí drog, alkoholu, psychotropních látek, ... a během tohoto stavu člověk nevědomě tvoří); není zachycena „objektivní“ realita, ale nad-realita; textová nesrozumitelnost, chybí rozum i logika;
autoři začínají reagovat od roku 1926 na politické okolí
jiný program, básníci ve službách revoluce
původně dadaista a surrealista; jeden z největších francouzských autorů všech dob; pomáhal českým exulantům ve Francii (například i Milanu Kunderovi)
ovlivnil Neumanna; tvůrce americké demokratické poezie národní doby; první používá volný verš v díle:
pod vlivem Whitmana, píše francouzsky; tvůrce civilistické poezie; obraz a obdiv průmyslového světa:
velký talent; ve 20 letech píše skvosty;
prvky symbolismu; přivítá VŘSR;
zajímavý text; oslavuje VŘSR, píše o 12 apoštolech, kteří hledají Ježíše - symbol ve který mohou věřit a najdou jej ve VŘSR;
něžné verše intimní lyriky; mlčky trpěla Stalina
oslavuje VŘSR, pak se ale stane disidentem;
překládáno do západních jazyků, senzace; navržena Nobelova cena za literaturu; režim mu ale vyhrůžkami zabrání ji převzít
něžné verše intimní lyriky; tragický životní osud; emigruje, stesk ji ale donutí vrátit se zpět; po návratu jí stát zničí rodinu
nejvýznamnější autor; milostná lyrika, láska k přírodě; promiskuita a alkoholik; emigroval z Ruska (nepřijal VŘSR)
básník, nositel Nobelovy ceny (1948); blízko k symbolismu a surrealismu;
první významný černošský básník a dramatik; přivádí nové motivy; velký bojovník proti rasové diskriminaci
Nobelova cena 1913; zakladatel moderní básnické tvorby v Indii
vysoce experimentální odvětví; experiment se skutečností vedoucí k její deformaci = nové vnímání reality;
ustupuje se od děje, prolínají se časové roviny i významové roviny, vnější realita je ignorována, literatura není odraz doby
důraz je na subjektivizaci výpovědi (ichforma); prvky absurdity a jazykových experimentů; rezignace na pochopení reality;
důležitá je také práce s podtextem a většinou jsou použity otevřené závěry
Francouz; bohatý, nemusí pracovat; posílá příspěvky do časopisů
uveřejňováno 1913 – 1927 (7 dílů);
druhá část prvního dílu H. z. č.; neinterpretovatelné; montáž modernistických uměleckých směrů; hl. úloha – lidská psychika
velmi šílený; Ir; ovládal 19 jazyků; pásmo, mnoho časů, intuice, psychoanalýza, mnoho témat;
psáno 7 let; jedna osoba na 2 místech (Jack London – Tulák po hvězdách); mytologicko-symbolicko-filosofický román;
hlavní smysl má subjekt (hl. hrdina a jeho mysl) a ne děj; Leopold Bloom hledá během 24 hodin téma na článek
psáno bez teček (jedna věta); absolutně paralelizuje s příběhem Odyssea; do 1933 zakázáno jako pornograf. dílo
předchůdce magického realismu; variace na faustovské téma; kombinace mnoha prvků; děj v Moskvě 30. let 20. stol.;
profesor dějepisu – Mistr píše historickou knihu kolem Ježíše, jejich osudy pak začínají splývat; postava Woland;
Markétka se spojuje se zlem aby propustilo Mistra, ten je osvobozen, ale ona propadá zlu; Woland = stalinismus v Rusku
upínal se také na klas. divadlo; scéna MCHAT; deníkový způsob autobiografie
tento román dodatečně odhalil spisovatelův intelekt; používá filmovou montáž a prvky esejismu;
dvě odlišné fáze života – realistické romány, po seznámení s učením Freuda píše jinak; skandální dílo, zboural bariéry:
bez klasické dějové linie; prohlášeno za pornografické dílo;
bojovnice za emancipaci ženy; píše i nenáročné romány; místy píše experimentální literaturu
hl. postava žije 400 let, změní se z despotického muže na emancipovanou ženu
hlavní hrdinka je viděna pohledem psa Flush; ochrnutá, prožívá milenecký příběh
jeden z nejtěžších autorů; píše německy; žije na Starém městě; žid; dominanta děl – vztah k otci;
zvláštní vztah k ženám – Milena Jesenská; radikální modernistka, intrikánka, Kafka ji přesto podporuje; je pro něj dominanta;
Kafka se stává ateistou; nebaví ho práce, je nešťastný; Max Brod – popularizoval Kafkovo dílo a Janáčkovu hudbu
nejdiskutovanější, nesložitější a nejznámější román moderní doby; 10 neseřazených kapitol, nedokončeno;
bankovní úředník se v době svých 30. narozenin probudí, odvádějí si ho dva neznámí muži k soudu na půdě;
Josef K. je obviněn z něčeho co nespáchal, je k soudu chodí několikrát, necítí vinu, ale nebrání se; soud má tolik moci, kolik mu jí Kafka přizná; ten jen bezmocně přihlíží – v předvečer 31. narozenin přijdou opět 2 muži, odvedou ho a ačkoliv může Josef K. odejít, zůstane a oni ho zabijí; má blízko k existencionalismu;
nejčtivější dílo; zfilmováno
jediné dílo, které vyšlo za jeho života; depresivně deskriptivní humanismus;
Řehoř Samsa se promění ve hmyz, ale nesnaží se s tím nic dělat, jeho vlastní rodina se ho zbaví – opět kritika pasivity
NC 1915; psal životopisy (Michelangelo Buonarrotti, M. Ghándí, L. Tolstoj); romány:
Colas Brengnon; optimistický, vesele překonává problémy; kniha naučila lidi smát se;
něžný příběh dívky a chlapce za války; Romeo a Julie 20. století;
původně nevýznamný básník; dobrovolně se přihlásí do války, kde zjistí krutou pravdu; nenávistný nepřítel velkých hesel
těžká obžaloba války; líčí jatka na bojištích; pak sympatie k Sovětskému svazu;
NC 1947; dramatik a prozaik; konflikt mezi prostředím a jedincem;
uvědomil si svou slepotu lásky k SSSR; kniha měla i svou politickou a historickou úlohu;
životopisec; zabýval se Balzakem, Sandovou, a dalšími;
líčí atmosféru v Provensálské oblasti; vstupují deformující vztahy; líčí očima malého kluka (Tom Sawyer)
dramatik, esejista, romanopisec; protiválečný humanista; uteče do Francie, získá čestné české občanství; od 1940 v USA
románová satira; kritizuje německé školství, stát a mentalitu
z počátku se snažil režim bránit; pak žil v Proseči (ČR), nakonec v USA; zachycuje vývoj měšťanstva;
generační román; přerod německé společnosti od kapitalismu po imperialismus;
společensko-kritický román ze současnosti; demokracie × fašismus;
geniální dílo 20. století; těžce alegorické; Leverkühn = hlavní postava; hudební skladatel, jehož život se mění s dějinami
prchá do USA; píše historické romány o Židech; makro a mikro příběhy; znal dějiny; humanista; vítězí dobro nad zlem;
Rakouské země 14. století; Karel IV., Jan Lucemburský a Jan Jindřich;
románová trilogie; Žid; vychází nejprve v Německu, pak v Rusku a nakonec v USA; líčí dynastii Flaviů v Římě 70PNL;
poděkování USA za Los Angeles, kde se mu líbilo; Benjamin Franklin
španělský malíř, který je lepší a lepší, ale stále více úslužný režimu a to se mu stává osobním problémem (jako Mozartovi)
Španělsko 12. století; balada v próze; inteligence vítězí nad sílou; neobjektivně líčí vládce;
E. Paul R.; sugestivní realista a humanista; odpůrce fašismu; dobrovolně šel do války v r. 1916; celoživotní trauma; chce žít, i když si myslí, že nic neumí; vracejí se mu dojmy z války – vyjadřuje je písemně bez lit. vzdělání; střídavě žije v USA a Švýcarsku.
antimilitaristické a antifašistické dílo; efektní, čtivé; převádí od literatury dětské k lit. pro dospělé; často se opakuje
často mluví čtenáři z duše; dějové zápletky, akčnost, romantičtí hrdinové, motivy přátelství; je dobrý jen v pasážích, které prožil
bestseller ze dne na den, jeho katarze a zároveň objevení toho, co čtenáře láká;
díla o období po 1. SV; nejlepší – Tři kamarádi
němečtí emigranti na útěku před fašismem; nejlepší – Miluj bližního svého
druhá světová válka; nepřesvědčivé;
Evropa po 2. SV; tragický příběh automobilového závodníka; variace na Tři kamarády;
Rakouský humanista; psychologické romány; vliv Freuda
básník; konvertoval z židovství na křesťanství; čtenářsky nejpřitažlivější; autor životopisů; poutavý vypravěč; skončil v USA
čerpá z pověstí; dějově v Židovském městě; motivy tajemství jako romaneta Arbese;
bystrý satirický žurnalista; antimilitarista, ačkoli se účastnil španělské občanské války; zuřivý reportér;
skočil z lodi na zem, aby mohl být v Austrálii;
reportáže ze Sovětského svazu; přesvědčením – komunista;
lidé z podsvětí (Ignát Hermann – Pražské figurky)
předloha pro první český zvukový film
NC 1932; mírný úpadek v literatuře; Anglie má v této době nejvíce území světa pod svou správou;
Viktoriánská Anglie; píše o vyšších společenských vrstvách; náročné čtení (Balzac, Turgeněv);
pětidílný román; proti konservatismu; líčí prohru Anglie v 1. SV (Anglie v 1. SV válce ve skut. vyhrála)
používá velmi čistou angličtinu; romanticko – realistické příběhy (moře, dobrodružství, …); sloužil dříve na lodi
soubor jeho povídek -> jeden z prvních autorů sci-fi; rafinovaný, chytrý;
nejméně povedené dílo; po přepracování Orsonem Wellesem na rozhlasovou hru páchají lidé v USA sebevraždy;
vystříbený stylista, učil se od Conrada; společenský kritik, povídkář;
román z divadelního prostředí; kdysi krásná herečka se stane prostředkem manipulace díky svým konexím
autorka detektivek, jedna z nejúspěšnějších autorek i autorů; moderní romány
v době vydání byla ošetřovatelkou v 1. SV; mnoho lit. ctitelů; hl. postavy: Hercules Poirot, slečna Marplová
navazuje se na Londona a Norrise; London je ctěn kvůli svému odporu k pokrytectví; bílá civilizace; levicoví autoři
obdoba Balzaka co do syžetu; příběhy kariéristů využívajících lidí ke svému vzestupu
příběh smontovaný ze soudních zápisů; příběh Clyde Griffitha; utopil svou těhotnou dívku;
velmi levicový; byl vnucován v dobách socialismu; dělnické prostředí
román, jehož děj probíhá v soudní síni při odsouzení dvou Italů na el. křeslo, a poté se ukáže že šlo o omyl (dle skut. události)
NC 1930; nejčtivější, satirický vůči své vlastní společenské vrstvě (středostavovská vrstva)
prostředí typického amerického maloměsta; (Mark Twain)
píše o Americe po 1. SV; (jazzový věk); učitel mladých film. scénáristů; alkoholik;
večírky, mejdany, alkohol; byl pašerákem Whisky při vyhlášení prohibice v USA;
americký psychiatr a jeho duševně chorá žena;
NC 1949; psal a žil na americkém jihu; prožil 1. SV, pak novinářem;
nealegorické, možnost různých výkladů a interpretací; příběh lékaře a jeho milenky
vězeň pracující na řece je nedobrovolně unesen proudem, zachrání ženu a dítě; více úhlů pohledu;
NC 1954 (oslavoval ji tak, že nebyl schopen se pro ni dostavit); shodné osudy s Remarquem; prožil válku v Evropě, začal psát ve Francii; odlišný americký styl psaní: dějové povídky s přesnými dialogy; úspěchy, peníze, milenky, alkohol;
humoristicky a protiválečně; jako Remarque
reportážní kniha, beletristický cestopis; má rád boj a lov; záliba v cestování po světě
svědectví o občanské válce ve Španělsku (přiklání se na stranu levých socialistů pro boj proti fašistům); mistrovsky popisuje Coridu = býčí zápasy; děj během tří dnů; Robert Jordan (učitel španělštiny); na první straně knihy – motto Johna Donna;
je trochu jednostranný; tato kniha se stane bestsellerem, za peníze si H. koupí koloniální vilu, kde tvoří další díla
novela napsaná neamericky; alegorie života; Santiago – rybář chce ulovit rybu, ta ho zatáhne na moře, napadnou jeho i rybu žraloci, na břeh se dostane bez své lodi a s kostrou oné ryby; Hemingwayův správce lodi: Gregorio Fuentes (1897 – 2000)
Hemingway je jediným uznávaným Američanem na Kubě, protože přivítal F. Castra; spáchal sebevraždu kvůli rakovině
z nezámožné rodiny z Kalifornie; znal mentalitu obyčejného člověka; časté brigády; hl. postavy: biblicismus i mysticismus
chlapec Johnny dostane koníka Ryzáčka, ten po čase onemocní; postava paisano (cestovatel časem) Anglosas + Španěl
první úspěšný román; objevuje se zde skupina paisanos (hl. představitel Danny) – deklasované živly, opilci; líčí pozitivně
nejjemnější a nejsmutnější příběh 20. století; bezzemci George (přemýšlivý) a Lenda (nevinný zabiják) sní o vlastním hospodářství;
tíživé postavení bezzemků; Joadovi žijící biblický život uvěří billboardu, který je naláká do Kalifornie; po strastiplné cestě připomínající cestu Židů do Kanaán zjistí, že je tam nic nečeká -> hněv vůči systému a způsobu života; nejlevicovější dílo
téma Pláně Tortilla; ulice, na které žijí zlodějíčci a prostitutky; oslavuje volnost, svobodu a práva člověka
vztah člověka a moderní civilizace; postavy chtějí uniknout jinam z místa svého života, Juan Chicoy organizuje jejich schůzky v restauraci; vypravují se autobusem, po poruše v poušti se stávají sami sobě vlky;
Charlie je pes; Steinbeck si koupí autobus, předělá na karavan a cestuje po celém USA a baví se s lidmi; cestopisná esej o USA kolem 1960; inteligentní, humoristický, úvahový cestopis
žena v domácnosti; z Atlanty (Georgie);
doba 1861 – 1873; reconstruction in USA; hrdinka Scarlett o’Hara; překrásná chladná žena, která se změnila z rozmazlené holky v opuštěnou bezmocnou ženu; pěstuje železnou vůli; obchodnicí nového typu; Rhett Buttler; napsáno pokračování na objednávku roku 1991 (Alexandra Repleyová – Scarlett); zfilmováno Hollywoodem – Vivien Leighová a Clark Gable;
3 větve literatury: domácí samizdatová, domácí tradiční (pro-režimní) a exilová; snaha o návaznost na Dostojevského, Čechova, Turgeněva, Gogola, Tolstého, …; psychologizace textů; příroda, vztah k vlasti; VŘSR (7. 11. 1917)
domácí tradiční a exilová tvorba; dědeček Alexej Peškov; tulák po Rusi; motivy drobných zlodějíčků (bosáci -> Bosácké povídky); humanista; navazuje na A. P. Čechova; do společnosti unavených zasazuje hrdinu – nositele lidství; vítá VŘSR, pak je ale zklamán pravdou; znal se s Leninem; zlikvidován Stalinismem;
šlechtic; proti VŘSR; bojoval za štáb bílých; 1919 – 1923 v exilu; změnil svůj projev na pro-režijní – exponent režimu;
třídílný románový cyklus; problém tápající inteligence; první díl zcela jiný než poslední dva (pro-režimní, první v Paříži)
ruský Žid z Oděsy; skončil na Sibiři, přestože přivítal VŘSR i Stalina; období občanské války + modernistické prvky:
Povolžský Němec; novinář; povídkář, romanopisec;
první kniha hovořící otevřeně o Stalinismu (1957)
novinářské útvary beletristicky; zkouší poodhalit skut. podstatu Stalinismu
velký vypravěč, pokračovatel Lva Tolstého;
rozebírá období občanské války; jižní Rusko, povodí Donu; Kozáci – na straně bílých, proti rudoarmějcům; G. Melechov – hl. hrdina; výborné umělecky, nevyvážené ideologicky; kvalitní úvahové pasáže; osud Melechova = osud národa;
doba kolem 1930; mluví o rudých agitátorech přicházejících na ruské vesnice kolektivizovat pozemky; Semion Davidov
započala proces „tání“; Andrej Sokolov; nejprve v koncentračním táboře, pak nedopatřením v ruském lágru; vše přežije, má vůli žít, potká malého kluka a bude mu otcem; = nespravedlnost má konec
NC 1933; exilový autor; žil ve Francii od 1920; literární samouk; autor kratších próz;
obraz ubohosti, bídy a primitivismu ruské vesnice
Ital; nejbohatší slovní zásoba všech kdy žijících lidí (40 000 výrazů); dekadentní mysticismus;
z knihy sálá pohoda, krása, moře a slunce; dodnes uznávaný román; Alexis Zorbas – „nevyléčitelný“ optimista
řecký venkov, náboženský mysticismu; B. Marinů – Řecké pašije
NC 1928; prolínání minulosti a přítomnosti; humanismus; emancipace ženy; Norské dějiny 14. století:
NC 1939; baladický román o neradostném krátkém životě městské služky, starost o chudé v přírodě lesů a jezer
finský autor; historická próza; v době 2. SV, je znát zdeptanost válkou;
NC 1924; nástup průmyslové revoluce v agrárním Polsku; ironický postoj, město Lódź – textilní industrializace
Shledáváme tři různé pohledy na válku - oficiální (podporuje morálku R-U vojáka), antimilitaristický (až přílišný subjektivismus), groteskní - Švejk
Byl bez literárního vzdělání, život outsidera; Radko pytlík - Toulavé House (1971), Kniha o Švejkovi (1983). Hašek je jediným opravdu celosvětově známým českým autorem. Pražák, učil se drogistou, odmaturoval na obchodní akademii. Vynikající bavič hospod, toulá se po R-U. Zamiluje se do Jarmily Mayerové, ožení se 1910, 1912 syn Richard. Krátkou politickou kariéru v roce 1911 (Strana mírného pokroku v mezích zákona). Roku 1915 odveden do 1. SV. Po dezertování k Rusům uvězněn v Kyjevě, připojuje se k Českým legiím. V květnu 1918 v Čeljabinsku, Hašek přeběhne k Rudoarmějcům, podruhé se ožení. Po návratu se přesouvá do Lipnice, píše hlavní část Švejka. Závěr Švejka dodiktuje Matouši Štěpánkovi.
Psáno 1921 - 1923, nedokončeno, pokušitel o dokončení - Karel Vaněk. Počáteční myšlenka vznikla ze slov pitomec u kumpanie. Povídky, které spojuje hlavní postava - Švejk, uveřejňováno v Ladově časopisu Karikatura. Pak snaha o sjednocení do románu Dobrý voják Švejk a jiné historky. Pak druhá verze, už mírně podobná dnešní známé: Dobrý voják Švejk v zajetí. Poslední známá "verze" má čtyři díly: V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku.
Satirická antimilitaristická kniha, satira byrokracie, zesměšnění společenského řádu. Josef Švejk je absurdní jedinec, doslovně plní příkazy a rozkazy, ukazuje tím neschopnost byrokracie a její absurditu. Válka je líčena jako křivé zrcadlo. Má soucit s manipulovanými lidmi, nelze soudit, jestli sám Švejk je hrdina či antihrdina, kladná či záporná postava. Ostatní postavy jsou jednoznačné, a to buď panoptikální - většinou negativní, reprezentují systém, nebo plebejské lidové typy, spodobněné humoristicky anebo nejasné a rozkolísané - např. nadporučík Lukáš.
Vzpomínky českých legionářů v Rusku a také v Itálii a Francii (kde byli vnímání jen pozitivně).
legionář, důstojník, zástupce oficiálního pročeského pohledu na vznik ČSR. Jednostranný, nekritický.
(Xenofón, starověké Řecko). Pentalogie, 5. díl "Anabáze".
Plukovník, který spáchal sebevraždu poté, co jeho morálně rozložená skupina vojáků odmítla splnit rozkaz.
Řeší úlohu legií na Rusi, zde se pohybuje v soustředných kruzích.
Boj českých legií proti bolševikům viděl jako špatnou věc. Toto dílo dobře hodnoceno F. X. Šaldou.
Znal se s Haškem i Kafkou. Poslán do Haliče jako voják, 1916 zajat, šéflékařem ČS legií. Po návratu kvalitně píše do LN.
zlodějíček okrádající jen ty, co si to zaslouží zachrání dítě a tím pozitivním hrdinou proti své vůli
Po uveřejnění mu bylo nabídnuto místo dramaturga ND. Po roce 1948 mu bylo zakázáno psaní, byl ale Národním umělcem.
rodák z Klatov, člen LN. Zabýval se estetikou v umění, jeho žena: Helena Šmahelová.
Umělecky kvalitní, vzpomínky na R-U, obrazy dospívání.
Zakázaný autor v době komunismu. Zahořkle líčí svět jako absurdní místo k žití.
Zachází do podvědomí - surreálna, hrdinové jsou psychicky vyšinutí jedinci - zakladatel moderní psychologické prózy
Válečný utopický román, hl. hrdina Petr Brok. Dům s tisíci patry směrem do země. Zakladatel sci-fi.
Přítel V. Vančury, píše epigramy, povídky, soudničky, cestopisné črty.
Tři kamarádi, kteří bojkotují válku a jediný rozkaz, který uposlechnou je "Rozchod!".
Česká literatura už přestává mít tak často politické funkce, vznikají literární směry, orientace se rozšiřuje. Česká literatura má po roce 1918 ztrátu za světem, civilizační vzory v USA, Velké Británii a Francii, překlady děl a výměny osob, průměr je středo-levicový trend, zesiluje se autor jako subjekt, stále žijí např. A. Heyduk, J. Š. Baar, K. J. Reis., vytvářejí se nová kulturní centra - Plzeň, Brno, Opava, Ostrava,..., vznikají literární periodika, kvalitní knižní nakladatelství (J. R. Vilímek, Melantrich, Topičovo, Aventinum), noviny (Kmen, Tvorba, Přítomnost), deníky (Národní listy, Noviny a ultra-levice - Právo lidu, Rudé právo, Lidové noviny).
Autor evropské úrovně, jeden z nejpřekládanějších. Vynikající prozaik a dramatik a zakladatel žánru sci-fi., kdežto u nás vnímán jako překladatel, básník, kritik a žurnalista. Rodiště - Malé Svatoňovice, sestra Helena a bratr Josef. Doktorem filosofie, 1915 - 1921 v redakci Národních listů. Reportáže a praktické rady čtenářům:
Lidové noviny - oficiální hradní noviny, liberálně buržoazní polit. postoj, přátelský vztah TGM. Tímto prostřednictvím si dobře TGM a Čapek rozuměli
S Olgou Scheinpflugovou se znali od 1920, svatba r. 1935. O. Scheinpflugová byla spisovatelkou, napsala např. Český román nebo Byla jsem na světě.
Čapek je orientován na T.G.M., na masarykovštinu je ale od roku 1938 vyvíjen silný tlak, Čapek umírá pod tlakem veřejnosti s apatií léčit se. Pohřben na Vyšehradském hřbitově.
Povídkové série; první filosofické dílo; Označuje v něm svět za nepoznatelný.
vitalistické drama, metafora protínání starého a nového živ. stylu; konzervativní profesor má dceru Mimi, zamiluje se do mladíka, ten vnikne do domu jako loupežník, ovládne dům, přichází starší sestra Mimi s dítětem a pláče, mladík utíká; kritika mladé nezodpovědnosti a staré zkostnatělosti;
divadelní hra; Rossum's Universal Robots; vynálezce Alquist vynalezne roboty, kteří se vzbouří, nutí ho je vyrábět dál, on ale už nezná postup, roboti v tom ale dostanou city a nechají lidstvo přežít; pravděpodobné varování před bolševismem
divadelní hra; les a tulák usínající pod stromem, prochází říše lesních zvířat a pozoruje jejich vlastnosti
divadelní hra; Emilia Marty - herečka, bojí se stárnutí, získá lék na dlouhověkost, žije 300 let, páchá zlo i když nechce, lék dá mladé dívce, ta jej ale zničí; zhudebněno L. Janáčkem
divadelní hra; Adam zničí svět dělem, protože se mu nelíbí a má možnost vytvořit nový. Ten nový je ale ještě horší. V řešení otázky, zda má náš svět smysl, dospívá k názoru, že ano. Řeší sporu evoluce / revoluce.
román; Ing. Prokop objeví všeničící třaskavinu Krakatit, skupina lidí ho unese a nutí jej vyrábět, vše končí dobře
románová trilogie; Považováno za Čapkovo nejlepší dílo vůbec; noetika = gnoseologie (je svět poznatelný, co je pravda?); Hordubal - Slovák, odjíždí do dolů do Ameriky, po návratu zjistí, že jeho milá je s čeledínem, psychicky to neunese; Povětroň - neznámý letec, jehož totožnost se snaží určit jeptiška, jasnovidec a básník; Obyčejný život - úředník objektivně vzpomínající na život;
román; Čapek ihned po nástupu Hitlera do funkce říšského kancléře mobilizuje všechnu svou tvůrčí činnost do boje proti němu. Podobný sujet jako R. U. R. Lidstvo nad mloky nakonec vítězí, protože je nezničitelné.
divadelní hra; Přímé protifašistické dílo, jediné s tragickým závěrem. V zemi se objeví nemoc a doktor Galén, léčí jen chudé, baron Krüg vyrábí zbraně a proto lék nedostane. Nemoc dostane i Maršál a slibuje, že nebude válka, lék i doktor Galén jsou ale zničeni davem.
divadelní hra; Ženě umřou čtyři synové z pěti, sama žije ve svém iluzorním světě, který ji pomáhá situaci zvládnout. Chrání svého syna Toniho, když je vesnice napadena a je zničena škola, kde zemřou děti, pošle ho do boje. (motiv školy - Guernica 1937)
Absolutně ojedinělá osobnost světového formátu, svět jej ale nezná, protože píše složitou rozvitou nepřeložitelnou češtinou. Rodiště - Háj u Opavy, otec správcem cukrovaru. Propadl na gymnázium, kam se vrátil ve 24 letech, odmaturoval, ve 30 letech vystudoval medicínu, ordinaci ve Zbraslavi.
Zajímá se o počátky zvukového filmu - k prvnímu dílu napsal scénář, druhé režíroval. Pak se zapojuje do odbojové činnosti proti fašismu, Gestapo si pro něj přišlo 12. 5. 1942, zastřelen byl v souvislosti s atentátem na Heydricha o 15 dní později v Kobylysích, i když s oním atentátem neměl sám nic společného. Byl prvním předsedou Devětsilu, sám pak ale odešel, protože ho tížila programové pravidla, která sám vytvořil. Byl vyloučen z KSČ na 5. sjezdu, protože nesouhlasil s Gottwaldem ve vedení. Měl mnoho přátel z celého politického spektra, silné charisma a spousty žen. Jeho manželka o něm napsala knihu 26 krásných let.
Ve svých dílech minimalizuje rovinu děje a maximalizuje rovinu formy, jeho jazykový styl doslova brání čtenářovi ve čtení. V kompozici používá nekauzální sujet - přeskakuje v čase, prostoru a tématech tam a zpět, nejde o děj, rušení epické iluze - s oblibou provádí v mnoha dílech, ve vrcholu zboří kulisy; ve stylizaci záměrně zatěžkává jazykový styl, archaizuje, syntax - složitá souvětí, humanistická perioda, lexikální stránka - obrovská zásoba slov, používá zastarávající a zastaralé tvary, specialita: přechodníky.
levicové cítění, pekař prodávající na dluh chudým, zkrachuje
křivé zrcadlo, Františka Řeku, obyčejného pasáka koz, rozmetá granát a tím se z něj stává hrdina
novela s inteligentním humorem, poetická hříčka poetizmu, Krokovy vary na Olši, Arnoštík a jeho děva; Vojtěch Jasný, Až přijde kocour
Pohanské zlodějíčkovské rody Lazarů a Kozlíků se nesnášejí, Markéta Lazarová přijímá křesťanství, Kozlík ji unese, zamilují se, rody se sblíží; zfilmováno, František Vláčil.
vtahuje se k Loupežníkovi K. Čapka, do tradiční české vesnice přijíždí Megalrogov, konflikt nového a starého světa
Zjednodušuje svůj autorský styl, nejdějovější dílo, ústřední postava je Jan Kostka.
Nedopsáno, končí uprostřed slova. Velmi citově napsaná kniha o české historii. Nemanipuluje s vědomím, těžká čeština, sám historii nestudoval.
Vlastním jménem Schmidt, měl pracovat v otcově firmě, místo toho se postupně dostal až do nejlepšího pražského kabaretu Červená sedma. Díky Čapkům se dostane do Lidových novin, píše soudničky, fejetony, reportáže a vytvoří vlastní žurnalistický útvar - rozhlásek (týdenní vtipné satirické veršované komentáře dobových událostí, na známé melodie), navazuje v tomto na něj Josef Kainar. Od 1942 je šéfredaktorem LN.
Zatímco v předchozím díle chtěl zpopularizovat fotbal, v tomto velmi věrně přibližuje prostředí cirkusu, příběh chlapce Vaška, který se vypracuje na ředitele cirkusu.
Z Rychnova nad Kněžnou; z rodiny židovského obchodníka - ovlivnění jeho tvorby, nedostudovaný právník, díky Čapkům členem LN, autor sloupku - publicistický útvar podobný fejetonu, ale kratší, autor se zamýšlí nad dobovými akt. otázkami ohledně politicko-společenské situace, morálky a elegance.
Všechny tři knihy zkoumají maloměšťáka v různých životních situacích - DNP v situaci, kdy se dostane k moci (zhloupne), H.p. co se stane, když má možnost zbohatnout, O.m. - maloměšťák vždy bude maloměšťákem. Vladimír Páral - Katapult, Soukromá vichřice
Psal v době, kdy sám čekal na smrt (Gestapo) a přesto psal usměvavě - obdoba s Babiškou B. Němcové. Není dílo pouze pro děti. Petr Bajza, Čeněk Jirsák, Zilvar z Chudobince, ...
Sní o novém, lepším světě, vzorem jim je Sovětský svaz. Poukazují na současnou situaci a vztah bohatí proti chudým.
Jeho otec - Antonín Zeman - Antal Stašek, po něm levicové názory, vyloučen z KSČ, národním umělcem,
Průkopníkem české psychologické prózy, kniha povídek, vliv povídek Gorkého; povídka Bratr Žák
řeší rozpadající se manželství, komisař Mait, oslepne, přestává věřit dokonce své ženě, hádají se, žena musí nakonec odejít
Socialistický realismus, chce socialistickou revoluci; vesnická holka přichází do města, Toník z ní udělá soběstačnou bojovnou ženu
Psal okouzlen přírodou na Zakarpatské Ukrajině.
Smíchal skutečnou událost a fabulované děje; vesnice Kolčava, Nikola Šuhaj je skut. postava, narukoval a utekl do hor, pak udělá loupežné přepadení, i když je už oblast v rukou ČSR, na útěku se stane vrahem.
Změnil náš názor na Židy, pak utíkal před fašisty, i když asi nemusel.
Narozena na Úvalech u Prahy, přestěhovala se do Kladna, propadla teorii anarchismu, psala pro Rudé právo, pak vyloučena z KSČ i z RP. Psala o osudech služek. Překládala z francouzštiny, psala reportáže.
Jedna z prvních sci-fi knih, utopická, Praha s přehradou, která praskne a zaplaví ji.
vrcholné dílo českého socialistického realismu, mikropříběh rodiny Hudcových, 4 generace (vynálezce, frajer, policista, Cukrový Jožka). hl. postava - Hudcovka, žena Pepka Frajera. M. M. Pracuje se stylizovanými dokumenty. Zfilmováno (Karel Steklý, prorazil s tímto filmem ve světě).
příběh Rudly Hudce, jednoho z rodiny z románu Siréna; Majerová líčí člověka a jeho formování prací a jeho úpadek, pokud o práci přijde.
Doma v Praze měla literární salón, manželka režiséra ND; levicová, odpor k vyšším vrstvám; typické hrdinky - trpící ženy = styl Benešové, Svobodové.
Hlavní hrdinka se zaplete s doktorem, čelí okolí po té, co dala přednost osudu svobodné matky před potratem.
trojdílný román, vrchol socialistického realismu; společenská kritika, levicoví chudí a pravicoví bohatí; postavy i svět se ocitají na křižovatce (fašismus); třetí díl (Život proti smrti) je prokomunistický
Známý Vladislava Vančury, nedokončené gymnázium, novinář; sociálně kritické romány, levicové, bída chudých na vesnici, spory s bohatými sedláky o existenci;
historický román, téma husitského revolučního hnutí, hl. postava je Jan Žižka;
tvorba pro děti
ortodoxní Žid, i přesto propagátor Východu, doktor filosofie, vazby se SSSR; před transportem do Terezína uprchnul; od 45 zaměstnanec žid. muzea; s některými počiny komunistů se neztotožňoval, a dokonce od 1948 měl z režimu strach; měl zastánce např. Františka Halase, Karla Teige a nebo Konstantina Biebla (což jim způsobovalo problémy)
velmi objektivní beletrie a reportáž
vydáno 1949, zkritizováno; Weilovi bylo doporučeno, aby už nepsal
jednoznačná obrana kapitalismu; katolická literatura se modernizuje: 1910 - 1920, pojem víra, vracejí se k historii, ale interpretují ji pozměněnou (Období temna označují jako Vrchol);
kněz, ortodoxní (například bez celibátu, kritika nadřízených, ...), 1908 odstoupen - přešel k literatuře; náladový - expresivní ; objeven samizdatem;
meziválečný román; černá kniha; blízko k existencionalismu
soubor všech možných textů, poznámek, komentářů
Královéhradecký lékař za 1. sv. války; v armádě pak zůstal; proti Karlu Čapkovi, ostrá kritika; pozdní lítost po 2. sv. válce;
„Větší valdštejnská trilogie“; pobělohorská doba, trilogie, Třicetiletá válka; Jezuité jako prvek naděje; archaismy;
„Menší valdštejnská trilogie“
v mládí medik a levičák; pak novinář a katolík;
první díl plánované románové fresky: Leonardo da Vinci, Michelangelo, Medici - vrchol renesance; realistické náročné čtení
hluboký věřící, u Josefa Floriana; Čep mu překládal knihy; psal, pak emigroval do Francie
hrdina vracející se do vesnice; zázemí a bezpečnost - Bůh a rodná země;
povídky, venkovské prostředí; (Rais, Baar, ...); prvky spiritualismu ve venkovském realismu.
1951 uvržen do uranových dolů; představitel ruralismu, tj. literární směr zaměřený na venkov, opovrhování městskou civilizací, život podle tradic; časopis Sever a východ
jezuité šířící osvětu v Jižní Americe
+ Václav Prokůpek: ruralisté z Jičínska, uvrženi do lágru;
prosadil se až po 2. sv. válce, prorazil v 60. letech psychologickým románem; často narušení jedinci jednající pudově a v afektu; romány zfilmovány v 90. letech;
tragický osud ženy - Štěpka Kiliánová, nehezká, chce se vdát, neví kudy kam, nemá možnosti; provdá se z nutnosti, stejně sňatek bere i manžel - spolužák z dětství - chudý notorický alkoholik;
zfilmováno; typ - Americká tragedie (Balzac, Dreiser, Stendhal); hl. hrdina - Petr Švajcar;
pět sester (Helena, Lurmila, Dora, ...), boj o vdavky, ...
vyrůstala v dětském domově u Turnova, bezdětné manželství s o 30 let starším mužem;
zaběhaný řád života, prvotní nápad - deníček, který předčítala známým a ti ji přesvědčili, aby jej vydala; v soutěži uspěl
psychologický román, doba po opuštění dětského domova; není to čistě životopis; lékař a stárnoucí Klára adoptují dívku Jany, do které se lékař zamiluje, ale dominantní Klára to neví;
Poezie už není ani o 1. světové válce ani o vzniku ČSR. Dospívá civilismus (oslavuje technický pokrok, vědu a civilizaci) - S. K. Neumann, J. Hora a vitalismus (radost a oslava života) - K. Čapek, rozvíjí se poezie čistého srdce. Od dvacátých let nové trendy (K. Čapek - Francouzská poezie nové doby), hlavně proletářská poezie a poetismus.
Sdružení Devětsil, založeno 1920 jako svazek umělců; název od bratří Čapků, předsedové: V. Vančura, Jindřich Honzl. Devětsil sází na kolektivní pojetí, závazné stanovy - odchody Vančury, Wolkera, vyloučení Voskovce. Nové jméno - Svaz moderní kultury - Seifert, Nezval, Vančura, Werich. Jedna ze sekcí - Osvobozené divadlo.
Proletářské umění - autorem Jiří Wolker - základní teze proletářské poezie. Prostor pro poetizmus od 1924 - opakem proletářské poezie, lehkost a neangažovanost, Vítězslav Nezval, Papoušek na motocyklu. Zaniká s rokem 1930.
Rodiště Prostějov, od března 1922 v Devětsilu v Praze. Pobyt 1922 s Konstantinem Bieblem v Jugoslávii, zhoršení jeho TBC. S nástupem poetizmu 1922/23 se znepřátelí s Nezvalem a Tajgem.
moderní pohádky plné symboliky
významnější část jeho tvorby, poezie čistého srdce, láska, naivita, radost; básně Pokora, Pošt. schránka
poéma, (dlouhá bás. skladba), obdoba Fr. poezie nové doby
umělecká změna, zcela podle proletářské poezie, revoluční agitační verše, zákl. forma - balada - O očích topičových, O nenarozeném dítěti, O snu; dějiště balad - svět moderní civilizace
rodiště - Praha, bratr - Jan Alda; studoval ve Francii; tvůrce statistické terminologie; překládal francouzské básníky, Johan Rietus; přeložil Máj a Švejka do francouzštiny.
básnické sbírky, proletářská poezie, velkoměsto, proletářské byty;
intimní lyrika, poetika, melancholie
levicový novinář, Právo lidu, Rudé právo, České slovo, předseda Obce českých spisovatelů; tvůrce českého básnického spiritualismu - obdoba surrealismu, ale do svého nitra se noří za plného vědomí; motiv plynoucího času
Sbírka proletářské poezie, první sbírka českého básnictví;
básnická sbírka poetismu, 'deník', odklání se od poetismu;
reakce na hrozbu fašismu; vlast, domov, tradice;
Vrchol díla
rodiště: Biskoupky u Třebíče; spoustu času trávil s rodiči, pobýval v Brně, vystudoval FF-UK; od 1922 v Devětsilu; vytváří teorii poetismu;
Programová kniha poetismu, básně a teoretické statě;
bás. skladba, pět zpěvů; pásmo; zamýšlení nad smyslem člověka; světlo skutečné a duchovní
verše proti fašismu; básnický vrchol;
Veršované drama, Abbé Prévost; věnováno E. F. Burianovi; oslava krásy českého jazyka;
Formálně skvělé verše, obsahově shnilé; za Z.m. obdržel medaili Světové rady míru (Moskva)
Výše zmiňované - Nezvalova próza; v předposledním díle (Dnes ještě...) varuje před zneužitím zbraní
rodiště: Slavětín u Loun; 1916 na frontě, nakazil se TBC, otec spáchal sebevraždu; v díle velmi sebekritický; počátky - proletářské
Z jeho cesty na Jávu, obžaloba kolonialismu, exotika, erotika, dravost a hravost
Obdoba apollinairovského pásma, volná asociace představ, prolínání časů
Nositel Nobelovy ceny za literaturu 1984; na 5. sjezdu KSČ vyloučen ze strany; Pražák; nebyl proti režimu ale ani jej nepodporoval;
Bezdrátová telegrafie; sugestivní verše kvalitního poetismu;
rodiště: Brno; jeden z nejuznávanějších básníků první poloviny 20. století; navazují na něj Bednář, Orten, Hrubín, Kainar; protikladem Vítězslava Nezvala; rebel, socialista a samouk; v básních se vyjadřuje velmi úsporně, nelibozvučná melodie;
individualista a individualita; nepatřil do žádného bás. směru;
profiloval se jako programový básník českého spiritualismu, velmi náročný, skeptický, tragický; 'podzemní pramen české poezie'; uzavírá se do sebe, obrací věci naruby;
český jazyk zaumný; dedikováno V. Chlebnikovovi
lyrická poema napsaná oněginskou strofou; chce oslavit Rudou armádu
souhrn oslavných textů, Panychida, Dík Sovětskému svazu, Rudoarmějci
básnická sbírka, konfrontuje stáří a mládí, ticho a mluvení; recitováno v Pražské Viole Radovanem Lukavským;
Spojen s Ostravskem (Hrabová); ředitel universitní knihovny; absolvoval FF UK; horoucí komunista, finské domky = vzpomínky z dětství;
obě básnické sbírky jsou obžalobou krutého světa, bolest, smutek
znalec Francie; tvořil překlady; manželka Suzanne Renaud;
Z Třebíčska; v Brně redaktorem časopisu Akord; od 1948 v nemilosti režimu; vězněm, během tomu mu zemře rodina, po návratu z vězení 1960 umírá;
v P. smrti je ústřední motiv noc; P. slunci a K. jsou optimistické básnické sbírky; La Saletta - zklamání nad poválečným vývojem lidstva
Kulturní centrum - Praha; velmi urychleně se staví Prozatímní divadlo - 1862; první představení - Vítězslav Hálek - Král Vukašin; převažuje historická tematika
Základní kámen k Národnímu divadlu: 1868; finance - hlavně z Vídně ale i od obyvatel; požár Národního divadla - 1881, znovu postaveno - 1883; při otevření hrála Libuše B. Smetany;
kvalitativní postup - převažují vyčichlé postupy, ale někteří posunují uměleckost dopředu: Jaroslav Vrchlický - Hippodamie, Julius Zeyer - Radúz a Mahulena, Noc na Karlštejně
objevují se také překlady; kočovné divadelní společnosti - do roku 1945; přichází vlna realismu
dramaturg Národního divadla; na veřejnosti se pohyboval s maskou; sám dramata i tvořil;
první realistická hra; porušuje idylickou představu české vesnice, rozvrací společenské mínění, odkrývá pravdu; hl. postavy - Dubský, Bušek - bohatí sedláci, kteří manipulují se vším tak, aby na místo ponocného dosadili svého favorita - polarizace vesnice; vše urovná švec Habršperk; hráno dodnes
zamilovala se do Slovácka, chce psát o vesničkách
Tyto její hry byly při premiéře vypískány, takže vzdala psaní;
3 dějství; zhudebnil J. B. Foerster: Eva (opera); Gazdina - nepořádná hospodyně; děj na moravské vesnici, soc. nerovnost; milenecký příběh: Mánek + Eva - bohatý katolík a chudá evangelička; svatby, které si nepřáli, utečou k sobě, ona zjistí, že je on slaboch a tak (Eva) skáče do řeky a utopí se.
hlavní postavy - kostelnička a její dcera Jenůfka; má dva nápadníky - Laco a Štefa; Laco ji miluje pro její duševní krásu, Štefa pro krásu fyzickou; Štefa s ní čeká dítě a tak Laco Jenůfku poraní, aby se Štefovi nelíbila a nevzala si ho.
pět dějství; Francek + Maryša, otec Lízal, mlynář Vávra, Francek jde na vojnu
1907 vzniká konkurence Národnímu divadlu - Divadlo na Vinohradech; sází na známé herecké tváře, mezi oběma divadly je řevnivost a nevraživost; Národní divadlo - spíše staromazáctví - zasloužilí herci se vyzdvihují a neradi přijímají nováčky;
první moderní český divadelník; živí se jako novinář; ožení se s Hanou Kubešovou; začíná se zajímat o divadelní tvorbu, jelikož jí chce psát hry;
roku 1921 si Jaroslav Kvapil vymění místo s Karlem Hugo Hilarem - Kvapil jde do Vinohradského divadla, Hilar se přesouvá do Národního divadla; poslední rok života stráví ve vězení;
byl špičkovým tvůrcem Lyrického dramatu
oponent a konkurent J. Kvapila; manželka Zdena Baldová; propagátor jevištního expresionismu, ve stáří - zcivilnění;
celkem 15 scén, na každé se jedná o vraždě, což je také hlavní motiv; vše komentuje muž před oponou
vystudoval FF UK; učí na moravských středních školách; v Brně uznávaná osobnost; pracuje v knihovně; v květnu 1939 spáchá sebevraždu jako akt protestu; píše především historické hry;
po 1880; měšťanská společnost; kulturně-podnikatelské aktivity se snahou zbohatnout se mění;
zakladatel Švandova divadla: kapacita několik set diváků, působí zde třeba Hana Kubečková-Kvapilová;
šantány - zábavní společnosti = varieté (z Paříže = kankán);kabarety - rozměrově menší, nová forma; přechodová fáze k malým div. scénám
Lucerna - nejznámější kabaret; majitel - Václav Havel; angažován byl Jaroslav Kvapil a jako herec Karel Hašler - hašlerovský typ kabaretu - cylindr, frak a hůlka;
Rokoko - rovněž velmi známý kabaret; protikladem - kabaret v Řetězové ulici, kavárna Montmartre; navštěvoval jej třeba J. Hašek, E. E. Kish; galerka; Emča Revoluce, Apač - moderní tanec
Červená sedma - intelektuální kabaret; zakladatel - Jiří Červený; politická satira; rozpad - 20. léta;
po roce 1918 jsou tyto hlavní motivy: 'one man show', němé filmy a jejich osobnosti, improvizace;
květen 1925, Praha, Žižkov;
adaptace Moliéra, režie: Jiří Frejka, herci: Nedbal, Neumann; Ceomedia dell' Arte; avantgarda; nabídky z Devětsilu; divadlo se stane sekcí Devětsilu od února 1926, divadlo Na Slupi + Jindřich Honzl; stěhují se do Umělecké besedy; v březnu 1927 vzniká pře mezi Honzlem a Frejkou; Frejka odchází do Vinohradského divadla, Honzl do Osvobozeného divadla na Malé straně;
Vše začalo na Umělecké besedě 19.4.1927 předvedením této hry; = "Malá kapesní revue"; název dadaisticky z krabičky od sirek; původní jméno Voskovce - Wachsmann, Werich - Rich; tvořili parodie na hašlerovské kabarety, učitelskou zkostnatělost, „hovadismy“; klauni Publius Ruka a Simpronius Houska; tradici forbín - od jednoho představení, kdy spadly kulisy a museli bavit diváky před oponou; V.P.R. hrají 208×; oba skončí se studiem práv;
v Osvobozeném divadle se vedle poetistické sekce vytvoří komická, obě splynou a V+W se stanou vůdčí osobnosti.; scéna se přestěhuje do divadelního sálu paláce Adria na Václavském náměstí, pak do paláce U Nováků;
od roku 1928 spolupracují s Jaroslavem Ježkem - hudební úspěch; nejznámější píseň - Tmavomodrý svět; těžká partitura, písně, jež si po čase zpívá celý národ; pak angažují J. Jenčíka a Jenčíkovy girls;
Oni sami tuto hru hodnotí jako svou nejlepší
Všechny čtyři hry - čistý humore, bezpředmětný, komika; poté už sami cítí, že zabředávají; klišé; neví jak z toho ven, až přijdou světové hospodářské krize 30. let; - začíná politické divadlo; adresní politická satira; hrají personifikovaný lid;
obrovský ohlas, evropský rozměr; adaptace Lukiána - starého antického dramatika; městečko Abdéra = Kocourkov; karikatura německého fašismu; zesměšňují A. Hitlera; na představení chodí cenzoři;
tyto dvě levicové, politicky orientované hry
aktualizace Villona
Eidam × Yberland - města; V+W zde předpověděli začátek 2.SV (!); (fingované přepadení Yberlandu naoko Yberlanďany)
Osvobozené divadlo bylo den před premiérou této hry uzavřeno; Voskovec do USA, Werich a Ježek odlétají 9.1. 1939; v USA se nemohou sjednotit s jejich div. kulturou, umírá Ježek, V+W si nerozumí;
vracejí se 1945, studují Divotvorný hrnec, ale už si nerozumějí, Voskovec odjíždí, má dobrou divadelní kariéru v USA jako herec vážných klas. rolí; Werich těžce nemocný, s Voskovcem si píše; díky známostem s J. Fučíkem není perzekuován, Golema předělá na film Císařův pekař a Pekařův císař;
Werich se zabývá filmem i v 60. letech, hraje např. v Byl jednou jeden král; Až přijde kocour; Uspořená libra - hraje s J. Sovákem
všestranně umělecky orientovaný člověk - nejvíce - divadlo a literatura; od 14 žije sám v Praze, studuje konzervatoř; propagátor Jazzu; 1924 se hraje jeho první opera v ND; spoluzakladatel Osvobozeného divadla, propagátor avantgardního divadelnictví; založí divadlo Dada, přejmenuje na Moderní studio; další divadla pojmenovává podle posledního letopočtu divadelní sezóny (D33, D34); komunista agresivního typu, "školí" herce;
Toto dílo zakázáno; zvyšuje uměleckost svých děl, stále více uznáván v celé Evropě; Vysoká škola divadelnictví; vyloučen za protesty proti popravě režiséra Mejercholda; stále se zlepšuje; dramatizuje Dyka, Puškina, Nezvala
během války nespolupracuje s fašisty, deportován do koncentračních táborů; po návratu do svých her přidává motivy z nich; stává se podezřívavý, senilně se snaží zalíbit Gottwaldovi;
trivergence literatury: domácí oficiální (režimní), domácí neoficiální (antirežimní) a exilová (antirežimní);
má předpoklad reagovat na změny rychleji; alegorií kritizuje fašismus, zesměšňuje, lze cítit zoufalství a bolest, zmar
vnímán jako pokračovatel F.X.Šaldy; vězněn nacisty a komunisty; existencionalismus;
rozdělení na dva básnické proudy - Skupina 42 a Ohnice;
nesplněná naděje českého básnictví; původem žid (Ohrenstein); kult. pracovník Pražské židovské obce; náhlý konec života s otazníkem;
verše z pozůstalosti;
psal si deník; převážně rozhovory;
textař, scénárista, autor životopisů
příběh Luise de Camoese
životopis J.K.Tyla
ČSÚ; ředitel nakladatelství Český spisovatel;
řeší motiv zla v lidském nitru; jakoby navazuje na Olbrachta; román o románu;
české pohraničí po 1945; zkreslené
Příbram; vystudoval FF UK; šéfredaktor Lidových novin, pak Lidové demokracie; od 1949 předseda svazu československých spisovatelů - do 1956;
městečko Rukapáň ze starých časů; oslava potlačovaného češství
báchorková hra, čeští venkované a čerti = fašismus; čert Mates
chtěl zmást, mystifikovat, přesvědčit, že Češi za 2.SV aktivně bojovali a vzdorovali; silně neobjektivní, ale velmi dobře napsané; Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Pancéřová pěst;
zakládající člen KSČ; absolvent FF UK; intelektuál; obdivovatel sov. svazu;
popisoval dobrou ekonomiku ale ne špatnou totalitu; po mnichovských událostech přechází do anonymity; píše ideologický odboj; převezen do Petschkova paláce; popraven v Berlíně; před tím ale tráví rok ve vězení na Pankráci a píše motáky - kusy papíru, kam píše, co se s ním dělo, vydá je jeho žena Gusta:
jedno z nejpřekládanějších českých děl; z Fučíka byla udělána vnucovaná modla;
oslava sov. svazu, ten nás osvobodil, pochlebovačná poezie; změna až 1956 na sjezdu československých spisovatelů; trivergence literatury opět;
v 70. letech se objevuje úpadek zájmu o poezii, ta přetrvává v různých formách, např. Jiří Suchý a divadlo Semafor;
Pražák, pobýval po válce v oblastech Jihočeského kraje; vyhraje básnickou soutěž 1933; nastoupí díky tomu jako knihovník v Pražské městské knihovně; 1946 vyhozen; okupaci odsoudil, zákaz publikování;
vyhrál s tímto básnickou soutěž; výrazná milostná lyrika;
na konci války; styděl se za sebe a svou pasivitu; bojí se o lidstvo; jedna z básní: Hirošima
dvojitá linie příběhu, postupně splývá
vypsání z bolesti, kterou v sobě nosil 30 let; lyricko-epické; volný verš; ichforma; láska od kolotočů
divadelní hra; divadelní událost; generační konflikt;
pohádky pro děti; ale také leporela a omalovánky
imunolog; dělá také přednášky o básnictví, chodí na sympozia;
přivítal únor 48, pak ale vystřízlivěl;
historický román; Jezuité u nás v době temna; alegorizované a nadčasové
dramata s historickou tematikou; poselství: dějiny usmýkají každého - kmána i pána
Brňák; vystudoval FAMU; literaturu mu nabídli; věřil komunismu, pak ale kritizoval; 1975 odchází do Francie; musí se naučit francouzsky natolik, aby mohl dobře psát; distancoval se od svých dřívějších děl;
toto dílo není prorežimní, ale i přesto se ho zřekl; milostná poezie;
narozen v Přerově; syn železničáře, proto také jeho časté motivy vlaků; hrál na koncertní úrovni na klavír, kytaru a housle; během války různá zaměstnání; po válce novinář a spisovatel na volné noze, jazzman a rybář; člen Ohnice;
existencionální, skeptické, návaznost na Jiřího Ortena; 2. SV;
prokomunistické, ale neservilní;
sbírka básní všedního dne; báseň Laciné věci;
nejdůležitější dílo; skeptické verše, hrdost a skromnost = být člověkem;
návaznost na tradici Eduarda Basse; vydáváno v novinách;
za svého života nevydal žádnou básnickou sbírku, přesto se stal legendou; znal jazz a vlivné lidi; ovlivněn Ginsbergem;
jediné autentické vydání Hrabalovy poezie; díky jeho synovi Janu Myškovskému;
Brňák; redaktor deníku Rovnost; pokračovatel Františka Halase;
Brňák; redaktor deníku Rovnost; šéfredaktor časopisu Host do domu; dnes hojně recitován
zpracováno Hradišťanem Jiřího Pavlicy;
šéfredaktor knižního nakladatelství Mladá fronta;
zpěvák; bás. talent; Otevřený dům – poezie všedního dne; vítal okupaci 1968;
nejčastější téma: 2. SV, nejvíce v 60. letech; Jan Drda, Marie Pujmanová (Lidé na křižovatce);
nezakázaný autor; přijal únor 1948; docent literatury na UK;
českoslovenští letci v Anglii; atentátníci na Heydricha;
skrytí kriminálníci, underground, pražská Galerka;
veliký a významný novinář; redaktor politického týdeníku Tribuna; autor kritických a historických esejů (Jací jsme); kritik T. G. Masaryka: od něj získal dotaci na vlastní periodikum -> Přítomnost; nezávislé, objektivní, kvalitní; 6 let v koncentračním táboře; 1950 – 1978 v USA; ředitel oddělení rádia Svobodná Evropa; polemiky s Pavlem Tigridem;
intelektuál nesouhlasící s únorem 1948 chce emigrovat, ale díky lásce k vlasti to neudělá;
Orfeus – studentská organizace bojující proti okupaci; problémy => kulhavý;
Slovák, autor předlohy pro film, který byl jako vůbec první československý snímek oceněn Oskarem;
švec dostane příkaz vyhostit ze svého okolí všechny Židy; mísí se v něm pocity chtíče po majetku a lidských hodnot a zásad;
nejprve komunistickému režimu věřil, pak ho ale tenhle režim psychicky zničil
protichůdný názor než publikuje Jan Drda v Němé barikádě; postava koníka;
Slovák, píše slovensky, všechno překládáno do češtiny;
člověk ukrývající se před koncentračními tábory v samotném Německu
neurotik, samotář, homosexuál, ovlivněn psychoanalýzou, surrealismem, existencionalismem; uzavírá se ve svém tmavém světě;
Žid připravující se na svůj přesun do koncentračního tábora; má připraveny téměř všechny varianty průběhu, ale když vyjde z domu, srazí ho auto;
virtuózní dílo; smrt jako vykoupení pro zaměstnance krematoria, který chce výš a dál;
Žid, Pražák, prošel Terezínem, Osvětimí, Buchenwaldem; novinář a reportér; u založení Izraele; jeho dílo je monotéma: koncentrační tábory;
syn židovských rodičů; svědek jejich zabití; neuměl česky – naučí se od Lustiga a Oty Pavla, zůstal v ČR od 1942; 1948 u založení státu Izraele; tvoří rozhlasové hry; od 1968 mimo ČR;
konfrontace světa dospělých a světa dětí
původní jméno Popper, židovská rodina; otce a bratry do koncentráku; sportovní novinář a redaktor, specializace na Duklu Praha (jel s nimi do USA)
do 1964 – ZOH v Insbrucku je v invalidním důchodu kvůli bláznovství;
Náchod; FF UK; manželka Zdena Salivarová, s ní do Toronta, zakládají 68-Publishers, asi 100 knih prózy a překlady a scénáře;
anti-drdovské (jako Jan Procházka); Náchod, dle skutečné události; Danny Smiřický – hl. postava; další romány také s hl. postavou Dannym:
spisovatel světové úrovně; hojně překládán; solitér; do rodiny často přicházel strýc se spoustou historek -> Postřižiny; po válce střídá mnoho povolání (ČD, pojišťovák, třídič papíru, kulisák); od 1975 mohl publikovat; manželka umírá v polovině 80. let; sám na své chatě se stovkou koček -> často v dílech;
Pábitelé – fyzicky nepřitažliví lidé, ale hodní, dobří s pozitivním vlivem na okolí;
vystudoval chemii na VŠCHT; po osobní chybě přeřazen na oddělení k desítkám žen -> jeho dílo o ženách a sexualitě;
nejzajímavější – Soukromá vichřice; zajímavý autorský styl;
herec; po boku Wericha 1955 – 1960; televizní pořad Hovory H;
literárně teoretická kniha; vzor – Vladislav Vančura;
Ludvík John; přivítal únor 1948, pak pochybuje, okolí si ho všímá, prozradí se; dají ho k Černým baronům; on jim to oplatí Žertem, zesměšněním; positivismus, relativismus; v tomto díle ještě jde o děj; ještě ne postmodernismus;
od 1976 žije ve Francii, naučí se velmi dobře francouzsky a píše v tomto jazyce od 90. let;
Pavel Schönfeld; Žid; unikl 1939 do Velké Británie; zpravodaj BBC; 1945 – 1948 na Slovensku, neúspěšné pokusy o nezávislou žurnalistiku; do 1952 v rádiu Svobodná Evropa u Ferdinanda Peroutky; časopis Svědectví; ve Francii se snaží pomáhat exulantům, tvoří jejich střed;
české dějiny 1918 – 1988 v kostce;
literatura faktu; záhadolog
novinář; dramaturg, publicista, redaktor TV Nova;
spisovatel, muzikolog, hudební kritik a teoretik; specialista na Mozarta a klasicismus;
literatura pro ženy; připomíná Jindřišku Smetanovou; šéfredaktorka Story, nyní Šťastný Jim;
v současnosti píše cestopisy; pobývala v rakouském utečeneckém táboře
rozvíjí se velká kamenná divadla; konec kočovného herectví; vznikají velké divadelní soubory;
nejznámější režiséři: Otomar Krejča, Alfred Radok, Miroslav Macháček, Petr Lébl, Ivan Rajmond, Petr Oslzlý;
nejznámější herci a herečky: Josef Kemr, Miloš Kopecký, Josef Somr, Jana Hlaváčková, Stella Zázvorková, Květa Fialová, Jiřina Jirásková;
pokračování tradice Osvobozeného divadla;
bez Šlitra, hlavní role Miroslav Horníček;
hudební složku: Ferdinand Havlík;
s Jitkou Molavcovou
výsledek vnitřního dělení Semaforu; po úmrtí Jiřího Grossmana 1971 si Šimek hledá partnery: Luděk Sobota, Petr Nárožný, Jiří Krampol, Zuzana Bubílková;
vystudoval střední průmyslovou školu; první divadelní hry píše a nacvičuje s vojáky a vojně 1957 – 1959; manželka Olga Šplíchalová; díky Janu Weichovi, rodinnému příteli, je přijat na místo kulisáka do divadla ABC; pak divadlo Na Zábradlí; zde kolem 1968 hlavním dramaturgem; spolupracuje s Grossmannem a Otokarem Krejčou; ze světa dostává tantiémy; vedl polemiky s Milanem Kunderou; otevřený dopis Gustavu Husákovi; signatář Charty 77; zatčen a propuštěn; zakladatel Výboru na Obranu Nespravedlivě Stíhaných; ve vězení přes dva roky; autor manifestu Několik vět; Občanské fórum -> Občanské hnutí -> prezidentem ČSSR, ČSFR, ČR;
v díle: schematičnost, strojovost; odcizování člověka společnosti i sobě sama; absurdní humor; děj až druhořadý; prostředek odcizení – jazyk a fráze
Vernisáž, Audience, Protest: aktovky = jednoaktové hry;
Vyrozumění – umělý jazyk Ptydepe a Choruchor;
básník, dramaturg, režisér, dramatik, prozaik; ve světě náš třetí nejuznávanější dramatik po Čapkovi a Havlovi; u nás méně známý; člen Souboru Mladých Julia Fučíka;
po 1960 změna - velmi kritický ke společnosti a komunismu; po 1989 spolupráce na urovnání česko-německých vztahů;
za tato svá díla se na 4. sjezdu československých spisovatelů omlouvá; proto po 1968 problémy s režimem;
dramata; A. A. a.: prostředí cirkusu a manéže; cirkus = socialismus; kdo je ředitel?; „Miluju cirkus, protože v něm žiju.“
próza; Katyňe – žena „vyučením“ kat, postava Lízinka, krutá; K. v. p.: osudy exulantů v Rakousku v 80. letech, TV seriál;
vliv zážitků z 2. světové války; použití atomových zbraní v Japonsku, poválečný neklid, napětí mezi Západem a Východem, poznávání vesmíru, globální problémy lidstva (nemoci, drogy, nezdravé životní prostředí, národnostní a rasové boje, hlad, zločinnost); v 80. letech rozpad socialistického bloku Světová literatura 2. poloviny 20. století: znaky a odraz války - protest proti její krutosti;
Francouz; autor sci-fi; v Indočíně v 2. SV bojoval proti Japoncům;
japonský zajatecký tábor; zfilmováno;
americký romanopisec a dramatik; během 2. SV působil v Evropě u bombardovací letky; učitel literatury v New Yorku;
román o kapitánu Yossarianovi; svérázným černým humorem zobrazil absurditu válečné mašinérie; jeden z nejlepších románů o 2. SV;
snaží se popsat propojení vědomí s během lidské historie; ztrácí víru v to, že člověk je schopen pochopit a ovlivnit svět kolem sebe
jeden z nejlepších amerických románů o 2. SV; motiv: bitva o Guadalcanal;
Ernest Goodbody; ichforma; zážitky z 2. SV; zvláštní smýšlení, nadřízení se ho obávají;
příchod Angličanů do Itálie během 2. SV; vyobrazuje pohrdání Italy ze strany Angličanů a obdiv Angličanů v očích Italů;
dezertér a jeho loučení;
patetický obraz hrdinství, panoramatická próza
ruský spisovatel, publicista, novinář, učitel, poslanec Nejvyššího sovětu; členem vedení Svazu sovětských spisovatelů; od roku 1939 byl také členem Akademie věd
Pulitzerova cena 1968;
složitě komponovaný psychologický román, v němž autor na pozadí hrdinčiny zkušenosti z nacistického koncentračního tábora zkoumá otázky rasismu, sexu a viny;
filosofický směr; výrazně anti-racionalistický charakter; orientováno na problémy člověka, a jeho existenciální otázky; středem všeho je člověk;
Itálie; ve filmu;
nejmladší představitel Beat generation; několikrát navštívil naši zemi; režimem vyhoštěn, vrátil se několikrát i po listopadu 1989;
undergroundová tvorba i způsob života; oblíbený u dnešní generace;
současný italský filosof a romanopisec; pohybuje se mezi literárními teoretiky a díky dobré znalosti historie je také velmi čtený autor beletrie;